Slovník pojmů

Stavební spoření je specifický druh spoření, který danému střadateli umožňuje v čase naspořit částku na budoucí výstavbu, rekonstrukci nebo jiné stavební úpravy nemovitosti. Již během spoření klient získává, kromě pravidelného úroku z dosud naspořené částky, také statní podporu. Po splnění určitých podmínek má následně nárok na získání výhodného úvěru ze stavebního spoření. Myšlenka stavebního spoření se zrodila v 18. století v Anglii, a to za účelem efektivněji vyřešit bytovou nebo podnikatelskou potřebu omezené skupiny lidí. Na českém území vznikly první stavební spořitelny v době první republiky, a to již v roce 1927. Navazovaly tak na sousední výmarský vzor (Německo). Na rozdíl od pozdějšího Německa k jeho rozšíření na území československa ale nedošlo. Tehdejší československá vláda tento způsob spoření nikterak významně nepodporovala a lidé tu tak na něj nebyli zvyklí. Po únoru 1948 s přechodem na socialistický model hospodářství pak toto spoření zaniklo nadobro. V socialistickém centrálně plánovaném hospodářství totiž tento způsob individuálního spoření pro zajištění bydlení tak nemohl mít své místo. K obnovení stavebního spoření došlo až po politických změnách v roce 1989. A to i zdůvodu, že u nás bylo málo bytů, či byly zanedbané a byla zde tedy potřeba postavit nové. I přesto bylo první stavební spoření uvedeno na trh až 1. dubna roku 1993. Tehdy nabyl účinnosti zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření. Poté v ČR postupně vzniklo šest stavebních spořitelen s větší či menší účastí německých nebo rakouských stavebních spořitelen. Stavební spoření se od té doby stalo velmi populárním a již v roce 2010 ho měl každý druhý. K jeho úspěchu přispěla i státní podpora, která tak zdárně dokázala přilákat nové účastníky právě do tohoto systému spoření. Od 1.1. roku 2024 začne ale v ČR platit změna, která zahrnuje snížení státní podpory pro stavební spoření z dosavadních 2000 Kč na 1 000 Kč ročně. Tato změna se bude týkat nejen nových, ale i již stávajících smluv s platností právě od začátku roku 2024. Tento krok státu tak má v rámci plošných škrtů ušetřit do státní kasy až 53,4 miliard Kč.