Slovník pojmů

Kvantitativní uvolňování, anglicky Quantitative easing neboli zkráceně QE, je forma monetární politiky používaná centrálními bankami ke stimulaci ekonomiky. Používá se tehdy, když už se standardní postupy monetární politiky stávají neefektivními. Centrální banka tak provádí kvantitativní uvolňování nákupem finančních aktiv, a to od komerčních bank a dalších finančních institucí. Jinými slovy centrální banka nakupuje cenné papíry z otevřeného trhu, aby snížila úrokové sazby a zvýšila tak nabídku peněz v oběhu. Následně zvyšuje cenu těchto finančních aktiv a snižuje jejich výnos, současně ale zvyšuje nabídku peněz v oběhu. Kvantitativní uvolňování se často provádí, když se úrokové sazby pohybují blízko nuly a ekonomický růst je tedy zastaven. Centrální banky mají za normálních okolností omezené nástroje, jako je třeba snížování úrokových sazeb k ovlivnění hospodářského růstu. Bez schopnosti dále snižovat sazby tak centrální banky musí strategicky zvyšovat nabídku peněz v ekonomice. Aby centrální banky mohly provést kvantitativní uvolňování, nakupují tak státní dluhopisy a další cenné papíry a vkládají do ekonomiky bankovní rezervy. Zvýšení nabídky peněz v oběhu tak dále snižuje úrokové sazby a poskytuje bankovnímu systému likviditu. Celosvětově se centrální banky pokusily zavést kvantitativní uvolňování jako jakýsi prostředek a prevenci proti recesi a deflaci ve svých zemích, prakticky ale bez průkazných výsledků. Zatímco politika QE je účinná při snižování úrokových sazeb a posilování akciového trhu, její širší dopad na ekonomiku ale zjevný není.