Kondice ekonomiky v ČR

HDP české ekonomiky za první kvartál roku 2023 oproti předchozím kvartálům mírně vzrostl a vytáhl tak české hospodářství z obávané z recese. Meziročně byl totiž hrubý domácí produkt nižší o 0,4 %, poprvé od prvního kvartálu v roce 2021. Byl to tedy první meziroční pokles za dva roky. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil o 0,1 procenta. I když se HDP mezičtvrtletně mírně zvýšil, můžeme ale stále konstatovat, že na tom naše hospodářství za poslední období není nikterak dobře. Byť od začátku roku každý měsíc pravidelně klesá nezaměstnanost přibližně o desetinu procentního bodu a v neposlední řadě nám za poslední měsíce také po velmi dlouhé etapě klesá i inflace poměrně svižným tempem již několik měsíců v řadě. Ze tří pilířů, které HDP tvoří, tak hrubý domácí produkt majoritně táhla zahraniční poptávka. Hrubou přidanou hodnotu pak nejmarkantněji podpořil zpracovatelský průmysl. Co se týče našeho stěžejního průmyslového odvětví, tedy automobilového průmyslu a s ním spjatým exportem, tak automobilový průmysl se i nadále nachází v poměrně nepříznivé situaci, a to i když se mu v prvním kvartálu oproti poměrně nepříznivým kvartálům z minulého roku také mírně dařilo. Do konce letošního roku by se ale dle předběžných predikcí mělo našemu exportu navázaného z velmi významné části právě na automobilový průmysl, začít dařit více než tomu bylo doposud. Obdobně lepší kondici v prvním čtvrtletí prokázala i další odvětví, jako jsou obchod, doprava, ubytování nebo pohostinství.

Dva zbylé pilíře HDP ale i nadále klesaly. Nepřekvapivě to stále byla klesající reálná spotřeba domácností vycházející mj. také z uvědomělého boje spotřebitelů proti vysoké inflaci. V prvním čtvrtletí byla v rámci české ekonomiky i nižší tvorba zásob, dále pak v prvním kvartálu stagnovala investiční aktivita a docházelo také k rozpouštění zásob naakumulovaných v minulém roce. V průměru by ale měla v tomto roce česká ekonomika růst s tím, že ve druhé polovině výrazněji než v první.

Monetární politika ČR

V rámci monetární politiky se bankovní rada ČNB se na svém nedávném a již čtvrtém měnově-politickém zasedání v tomto roce z 21. 6. jednoznačně rozhodla v poměru 2:5 o ponechání sedmiprocentní základní úrokové sazby. Dala tím poměrně jasně najevo, že prostřednictvím vyšších úrokových sazeb tak stále pokračuje v boji s inflací, zejména pak s inflací tzv. dovozovou, byť nám od začátku roku kontinuálně klesají ceny energetických komodit, zejména pak pohonných hmot. Velká část členů bankovní rady včetně guvernéra A. Michla tedy předpokládá, že inflace se v horizontu pár měsíců dostane pod deset procent. Proto pokud se týká zmíněných úrokových sazeb, předběžně to vypadá, že bankovní rada ČNB na dohledných měnově-politických zasedáních na začátku srpna a ke konci září s velkou pravděpodobností sedmi procentní úrokovou sazbu opět ponechá. Je to zejména z důvodu, že se za poslední dobu snižuje inflační očekávání jak podniků, tak i spotřebitelů, snižuje se za poslední měsíce i růst mezd a dle poslední aktuální zprávy se v červnu snížil i schodek státního rozpočtu, což jsou velmi podstatné protiinflační faktory a nepochybně i velmi důležité ekonomické statistiky a následné argumenty pro radu ČNB. Snížení úrokových sazeb tak začne být tématem nejspíše až ke konci tohoto roku či na přelomu roku.

Kondice CZK vůči koši měn je stále poměrně silná, a to hlavně i z důvodu, že ČNB byla za poslední více než rok vždy připravena proti výraznějším propadům naší měny kdykoli zakročit případnými, povětšinou velmi rychlými a razantními měnovými intervencemi. Kondice české koruny je dlouhodobě silná i z důvodu stále poměrně vysoké základní úrokové sazby. Silným faktorem, který může pro naši měnu být ve výsledku velmi oslabujícím, je právě v dohledné budoucnosti pravděpodobné snížení úrokových sazeb a eventuální snížení frekvence měnových intervencí či jejich objemů.

 Ekonomika eurozóny

Inflace ve světě klesá, ale podle objektivních predikcí má zůstat relativně vysoká ještě po delší dobu. Rada guvernérů ECB v čele s Ch. Lagardeovou je tak odhodlána zajistit brzký návrat inflace ke svému 2 % cíli, proto se na svém zasedání z 15. června rada ECB pod taktovkou prezidentky Evropské centrální banky Lagardeové rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby korigované ECB o 25 bazických bodů, právě kvůli stále pokračujícímu boji proti inflaci. Zároveň se ale zvyšování úrokových sazeb Radou guvernérů ECB výrazně odráží v podmínkách financování a poskytování úvěrů, což se postupně propisuje do celého měnově-politického nastavení eurozóny. Výrazně tak vzrostly náklady na poskytování úvěrů, což zapříčiňuje sníženou poptávku po úvěrování a také výrazné navýšení nákladů na obsluhu stávajících pasiv. Přísnější podmínky pro financování jsou ale jeden z nejdůležitějších nástrojů pro boj s inflací a jejím postupným snižováním směrem k cílové hodnotě, neboť by stále více měly tlumit poptávku. Problém ale může nastat zejména u výrazně zadlužených ekonomik, a to převážně u jižních států EU, kterým se tak každý bazický bod, o který ECB zvýší úrokové sazby, citelně projevuje právě v rámci tzv. obsluhy státního dluhu. Jedná se především o Itálii, Španělsko či i o další ekonomiky zejména jižní Evropy.