Investiční trojúhelník: Jednoduchá, leč magická formulka každé investice

Nutno podotknout, že investice nemusí být nutně jen finanční, investic je velká spousta druhů. Já se budu v tomto článku zabývat vnitřní zákonitostí každé jednotlivé investice, a to tzv. investičním trojúhelníkem.

Nejprve popíšu tři vrcholy investičního trojúhelníku, poté budu analyzovat vzájemné vztahy mezi nimi, což by mělo být vodítkem pro investora při volbě vhodné investice.

Investiční trojúhelník:

Výnos

Nejčastěji skloňovaný parametr investice samotnými investory a neprofesionálními poradci. Ano, nadinflační výnos je sice hlavní motivací k investici samotné, ale musíme ho brát v kontextu ostatních vrcholů, jinak je to jen nicneříkající číslo. Výnos může být garantovaný (dluhopisy, termínované klady…), potenciální (podílové fondy, strukturované produkty…), nebo slibovaný (spekulace…).

Likvidita

Nejpodceňovanější, přesto také důležitý parametr investice, či chceme-li vrchol našeho investičního trojúhelníku. Jednoduše řečeno je to čas, za který se dané aktivum dá přeměnit zpět na hotové finanční prostředky. Zde se pracuje s časovými horizonty a konkrétními cíli, kterých chce klient-investor dosáhnout za určitý čas.

Omezení likvidity může být absolutní (k některým typům investice se nelze dostat před splatností), podmíněné (na peníze lze přeměnit zpět s určitou sankcí), nebo přirozené (u nemovitostí zkrátka trvá delší dobu, než prodám za adekvátní cenu a dostanu hotovost).

Riziko

Nejpodstatnější faktor pro zodpovědného investičního poradce a zkušeného investora. Zkušený investor nehoní za každou cenu dvouciferné zisky, ale hodnotí riziko každé investice a rozkládá celkové riziko svého portfolia mezi více investicí, s čímž by měl pomoci právě zodpovědný investiční poradce.

Tržní riziko: hodnota investice kolísá v čase dle ekonomických souvislostí a zákonitostí trhu, nebo v případě akcií dle výkonnosti a míry důvěry v danou společnost. Typické zejména pro akcie, podílové fondy a strukturované produkty. Chce-li investor minimalizovat tržní riziko své investice, musí volit konzervativnější charakter. Bude-li volit příliš konzervativní cestu, může narazit na další typ rizika –⁠ riziko inflační.

Inflační riziko: pravděpodobnost, že daná (zpravidla příliš konzervativní) investice nepřekoná míru inflace. Investor, přestože investuje a nominálně mu investice roste, má v konečném důsledku reálně méně, neboť okolní ceny rostly ještě rychleji. Rozdíl mezi nominálním výnosem a reálným výnosem je právě již několikrát zmiňovaná inflace.

Reálný výnos = nominální výnos − inflace

Kreditní riziko: třetí typ rizika je typický zejména pro dluhopisy. Jedná se o pravděpodobnost, že emitent dluhopisu nedostojí svým závazkům kvůli zániku před termínem splatnosti.

Vztah mezi výnosem, rizikem a likviditou:

V této kapitole se primárně zaměřím na vztah riziko−výnos, ale začnu vlivem likvidity na rozhodování o vhodnosti investice.

Investor by si měl nejprve stanovit investiční horizonty a rozdělit si svá aktiva na minimálně tři hromádky dle dostupnosti financí. Krátkodobý horizont (do jednoho roku) by měl poskytovat zdroje pro běžné fungování a pro mimořádné události. Od střednědobého horizontu (2−5 let) by měl investor již očekávat určitý výnos, za to se vzdává dostupnosti této “hromádky” na určitý čas. Zde vzhledem k riziku volí zpravidla konzervativní až vyváženou strategii. U dlouhodobého horizontu (5 a více let) už může využít dynamičtějšího nastavení, protože delší čas investování dokáže “vyžehlit” krátkodobé výkyvy trhů a s větší pravděpodobností nastane očekávaný růst.

Problematiku likvidity tedy lze elegantně vyřešit přemýšlením v horizontech a rozdělením svých prostředků na zdroje s různou dostupností. Které zdroje by to měly být již řeší zásadní vztah investičního trojúhelníku, tedy riziko−výnos.

Jak můžeme vidět na obrázku, nelze dosáhnout vysokého výnosu bez toho, aniž bychom podstoupili vysoké riziko. Druhý řádek říká to, že chci-li podstoupit pouze nízké riziko, měl bych očekávat spíše nižší výnos. To je celé kouzlo tohoto zásadního vztahu, jedná se o čistý trade-off, který si můžeme představit jako dětskou pákovou houpačku. Je pouze na investorovi, jak vysoké riziko je ochoten podstoupit, výnos by měl být pouze adekvátní odměnou.

Závěr:

Při vhodnosti konkrétní investice pro konkrétního investora zohledňujeme tedy tři veličiny: riziko, výnos a likviditu. Každý investor má jiné preference, jiný vztah k riziku, jiné cíle, jiné možnosti, jiné zázemí… neexistuje tedy ideální investice, ale investiční trojúhelník nám může poskytnout vodítko, jak vybrat vhodnou investici pro konkrétního investora v určitém čase. Investic je celá řada a souvislostí, které je třeba brát v úvahu, jakbysmet. Zde, více než kdekoli jinde, je velmi důležitá role zodpovědného a profesionálního investičního poradce, ke kterému chová investor důvěru. Je mnoho investorů, kteří si myslí, že si dokážou poradit sami, že tomu rozumí, ale dle mého názoru je tato problematika tak komplexní, že je vhodné se minimálně poradit. S bolestí v krku jdu také raději k doktorovi a brzdy u auta si nechám spravit v servisu, než abych otevřel Google a pak šel do garáže to vyzkoušet.