B.I.G. news - 6. března 2024

Není to tak dlouho, kdy Český statistický úřad zveřejnil data ohledně mezd v ČR v loňském roce. Průměrná mzda v ČR ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku oproti spotřebitelským cenám rostla pomaleji, v reálném vyjádření se tak mzdy již deváté čtvrtletí v řadě snížily. Ve čtvrtém kvartálu loňského roku tedy vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství oproti stejnému období roku 2022 o 6,3 %. Reálně ale průměrná mzda poklesla o 1,2 %. I přes růst nominální mzdy převyšující 6 % tak ve výsledku reálná mzda v ČR po započtení vlivu inflace ve čtvrtém kvartálu minulého roku klesla o 1,2 %. Za celý loňský rok se pak mzda reálně snížila o 2,9 %, a to zejména z důvodu, že hodnota inflace v minulém roce dosáhla v průměru 10,7 %, naproti tomu nominální růst mezd v minulém roce činil "pouhých" 7,5 %. Reálná mzda se tím pádem v minulém roce dostala na obdobnou úroveň roku 2017.

Podstatnou zprávou minulého týdne také je, že český státní dluh se loni zvýšil o 216,1 miliardy korun na rekordních 3,111 bilionu korun. Na každého občana ČR tedy teoreticky připadá dluh ve výši 285 870 korun. Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které Ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 288,5 miliardy korun či k refinancování splatných obligací. Dále byly v minulém týdnu zveřejněny průměrné výdaje české domácnosti na bydlení v loňském roce. Ty v minulém roce z meziročního srovnání vzrostly o 21,7 %. O rok dříve se přitom výdaje českých domácností zvedly o výrazně nižších 10,4 %. Měsíčně tak české domácnosti vydávaly v průměru v minulém roce na svůj chod 8 299 korun. Bylo to tím pádem téměř 17 % jejích čistých příjmů. Podíl se oproti předchozímu roku 2022 zvedl o 2 % z tehdejších necelých 15 %. Za nárůstem vydávané částky na provoz domácnosti stojí především zdražení cen energií, vody a nájmů.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu po delší době nedařilo. Index PX tak v minulém obchodním týdnu poklesl o 2,1 % na závěrečných 1460,60 bodů. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo společnosti Pilulka, ta si za celý minulý týden do zisku připsala 2,14 % na konečných 239 korun za akcii. Následována akciemi pojišťovací skupiny VIG (Vienna Insurance Group), které v minulém obchodním týdnu vzrostly o 1,4 % na konečných 680 korun za akcii. Naopak v minulém obchodním týdnu se nejvíce nedařilo společnosti Erste Group, té tak akcie na hodnotě klesly o 5,5 % na konečných 945,90 korun za akcii. Dále se pak v minulém týdnu nedařilo skupině ČEZ, ta si ze své hodnoty v minulém týdnu odepsala 4,85 %. S tím, že od začátku letošního roku si tato energetická společnost ze své hodnoty odepsala již 16 %.

Česká koruna ke konci minulého týdne k pátečním 17:00 oproti předchozímu dni vůči euru oslabila o 3 haléře a zakončila tak minulý týden na hodnotě 25,35 korun za euro. Vůči dolaru pak naše měna ke konci minulého týdne setrvala oproti čtvrtku na stejné hodnotě, a to na hodnotě 23,40 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 1. 3. 2024 z minulého týdne oproti pátku 23. 2. 2024 z týdne předchozího snížila z hodnoty 6,03 % na úroveň 5,98 %. Hodnota 3M EURIBORu za stejné období opět setrvala již druhý týden v řadě na stejné úrovni, a to na 3,93 %.

Světové trhy 

Akciový index SNP 500 v minulém obchodním týdnu povyrostl o 0,95 %. Také technologický index Nasdaq vzrostl, a to o 1,74 %. Naproti tomu index Dow Jones v minulém obchodním týdnu poklesl o 0,11 %. Za celý minulý obchodní týden se z velkých světových společností nejvíce dařilo společnosti Dell. Ta totiž ke konci minulého týdne vzrostla o velice výrazných 31,62 %, což je její vůbec největší denní procentuální nárůst. Bylo to pak dáno především z důvodu, co tento gigantický výrobce osobních počítačů předpověděl své velice silné roční tržby a zisky, a to výrazně nad odhady obchodníků a investorů po celém světě. Ceny obou benchmarků ropy, tedy WIT i Brent, zakončily minulý obchodní týden na vyšších úrovních a zaznamenaly tak výraznější týdenní zisky. Bylo to zejména z důvodu, že obchodníci a investoři v minulém týdnu poměrně nervózně vyčkávali na rozhodnutí kartelu OPEC+ o dohodách o dodávkách černého zlata pro druhé čtvrtletí tohoto roku. V následujícím kvartálu by ale vzhledem k ekonomické bilanci jedněch z největších importérů ropy na světě, tedy EU a Číně, mohla být produkce ropy právě nižší. Americká ropa WTI tak v minulém týdnu v reakci vzrostla o 2,2 % na konečných 79,97 dolarů za barel ropy. Severomořská ropa Brent pak minulý obchodní týden také zakončila na vyšších hodnotách, a to konkrétně na 83,55 dolarech za barel. Ropa Brent si tedy v pátek oproti předchozí čtvrteční seanci připsala ke své hodnotě 2 %. Zlatu se na světových trzích v minulém týdnu také poměrně dobře dařilo. Ceny zlata tak v průběhu minulého týdne vzrostly na dvouměsíční maximum. To pak hlavně kvůli značnému očekávání účastníků trhu ohledně velmi pravděpodobného snižování úrokových sazeb ze strany Fedu na svých blížících se zasedáních FOMC. Spotové zlato v minulém týdnu tudíž vzrostlo o 1,97 % na konečných 2 083,41 dolarů za trojskou unci. Bitcoin v průběhu minulého týdne také výrazněji vzrostl, s tím, že ve středu minulého týdne dokonce dosáhl svého více než dvouletého maxima, a to tedy konkrétní hodnoty 63 933 dolarů za BTC.