B.I.G. news - 30. ledna

Tento týden ve čtvrtek proběhne ostře sledované zasedání rady ČNB. Svou účast již v minulém týdnu potvrdilo všech sedm členů rady. Měnově-politického jednání rady by se měl dle všeho zúčastnit i ministr financí Zbyněk Stanjura, který svou účast minulý týden také avizoval. Jak jsme připomněli již v minulém článku, tak to předběžně vypadá na poměr v hlasování 5:2 k zachování stávající úrovně základní úrokové sazby na sedmi procentech. Většinově uvnitř rady rezonuje spíše názor, že by hodnota inflace na začátku roku mohla opět povyskočit, a to hlavně kvůli přecenění cen obchodníků a také kvůli nezapočítání úsporného tarifu do propočtů inflace. Míra inflace by ale dle většiny neměla v dohledných dvou inkriminovaných měsících atakovat obávanou dvaceti procentní hranici, což mj. zmínila i viceguvernérka rady Eva Zamrazilová. Predikuje se tedy, že by hodnota inflace ze začátku roku, lednová či maximálně únorová, měla svou hodnotou definovat předpokládanou kulminaci spotřebitelských cen a započít tak konec růstu hodnoty inflace v průběhu tohoto roku, a to v již rok a půl trvajícím cenovém růstu. Obávané lednové přecenění cen obchodníků může zvýšené spotřebitelské ceny doprovázet velkou část měsíců tohoto roku a spolu s hrozícím výrazným zvýšením cen pohonných hmot kvůli omezování těžby ropy v rámci konsenzu států OPEC + a možné ruské odpovědi v rámci embarga na vývoz ropy do Evropy mohou být tyto hrozící faktory v tomto roce stále citelně proinflační. Mohou se tedy ve spotřebitelských cenách eventuálně projevovat po delší dobu tohoto roku. Navíc se předpokládá, že CZK bude postupně opouštět svá maxima vůči dolaru a euru, kterých po velmi dlouhých letech koruna za poslední dobu dosáhla. Je tedy velmi pravděpodobné, že naše měna bude v dohledných několika měsících opět mírně ztrácet na síle a může se tak postupně dostávat opět nad hranici 24 korun za euro, což by také prodražovalo nákup právě energetických komodit, zejména pak pohonných hmot.

Většina radních ČNB si tak představuje držet základní úrokovou sazbu v restriktivním pásmu, tj. na stávajících vyšších úrovních po delší časový úsek. Nikoli však úrokovou sazbu zvyšovat, byť je to některými převážně zahraničními institucemi či organizacemi stále doporučováno. Na začátku tohoto týdne jsme se 30. ledna zpětně z reportu od ČSÚ dozvěděli a zároveň se definitivně potvrdily předpoklady, že česká ekonomika na začátku tohoto roku vstoupila do technické recese, jelikož čtvrtý kvartál z minulého roku byl druhý po sobě jdoucí kvartál, který byl v rámci HDP klesající, a to mezikvartálně o 0,3 %. V předchozím třetím kvartálu z minulého roku tak HDP klesnul mezikvartálně o 0,2 %. I když meziročně ve 4. čtvrtletí z minulého roku HDP vzrostl o 0,4 %. Předpokládá se tedy, že by tato recese neměla být hluboká, jako tomu bylo v roce 2008 či ze začátku roku 2013, kdy nás sužovala nejhlubší recese za posledních 20 let. Paradoxně výraznější než recese v době globální krize ze zmíněného roku 2008. Propad u aktuální recese by tak měl být mírný a neměl by trvat delší období, jako tomu bylo u recesí z nedávné minulosti. Tato skutečnost by ale mohla zafungovat jako jakási ekonomická brzda vůči doposud velmi rychle rostoucím spotřebitelským cenám, byť na úkor chvilkového hospodářského poklesu, který by ale neměl trvat příliš dlouho.

Poměrně překvapivé je také zveřejnění HDP z posledního kvartálu z minulého roku u jednotlivých členských států EU od Eurostatu. Eurostat ve svém reportu totiž ukázal, že většina států zejména západní Evropy, které se s námi v častých případech řadí mezi tradiční evropské exportéry, se recesi prakticky vyhnula. Tento fakt tak pro nás může být kvůli stagnující průmyslové produkci a s ní spojeným exportem poměrně velkým problémem v rámci konkurenceschopnosti s ostatními evropskými vývozci.

Hodnota 3M PRIBORU nám oproti předchozímu týdnu zůstala k pátku 27.1. na stejné úrovni, a to na 7, 21 %.

Světové trhy v 5. týdnu roku 2023

V pondělí Wall Street uzavřel v zelených číslech a navázal tak na páteční zisky z minulého týdne. Podpořen byl hlavně rostoucími technologickými akciemi. Tesla tak za jeden den vzrostla o zajímavých 7,7 % poté, co předseda představenstva společnosti E. Musk zaujal stanovisko v rámci soudního procesu tweetem, v němž se uvádí, že má prý podporu k tomu, aby byla automobilka vyrábějící elektromobily soukromá. Index Dow Jones v pondělí vzrostl o 0,76 % na 33 629,56 bodů, S&P 500 posílil o 1,19 % na 4 019,81 bodů a Nasdaq Composite přidal 223,98 bodů.

V úterý posílily akcie Microsoftu o více jak 4 %, a to díky poměrně dobrým výsledkům gigantické společnosti za čtvrtý kvartál. Jedna z nejstarších společností v USA Union Pacific Corp. během úterní seance přišla o zisky hlavně kvůli nedostatku pracovních sil a také nepříznivému počasí, které zdrželo železniční přepravu, její akcie tak tedy klesly o 3,3 %. Akcie zbrojařského gigantu Lockheed Martin, který již téměř rok na základě vládních rozhodnutí vyzbrojuje válkou sužovanou Ukrajinu svými zbraněmi M142-HIMARS či nedávno také i raketovým systémem protivzdušné obrany MIM-104 Patriot, posílily o 1,8 %. Akcie Alphabetu klesly o 2,1 % poté, co ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na Google za jeho zneužití dominantního postavení v oblasti digitální reklamy. V úterý index S&P 500 skončil v poklesu oproti Dow Jones, který naopak vzrostl, a to o 0,31 % na 33 733,96 bodů.

Ve středu se akciové trhy dostaly do mírného poklesu, jelikož relativně nepříznivé firemní výsledky v rámci výsledkové sezóny podpořily obavy z recese. Negativnímu investorskému sentimentu také napomohla pokračující inverze v rámci krátkodobých a dlouhodobých výnosů státních dluhopisů, která naznačuje předzvěst nalomené ekonomické kondice v USA. Hlavní akciové indexy ke konci středeční seance ztráty nakonec výrazně snížily, což poukazuje na fakt, že mnozí účastníci trhu věří, že pokles spojený s rostoucí nezaměstnaností povede Fed k tomu, aby ustoupil od agresivního zpřísňování měnové politiky a již brzy snížil úrokové sazby.

Ceny ropy se ve středu odpoledne ustálily, a to poté, co vládní údaje ukázaly menší nárůst zásob ropy v USA, než se očekávalo. Futures na severomořskou ropu Brent se tak ustálily na 86,12 dolarů za barel, zatímco futures na ropu WTI (West Texas Intermediate) na 80,15 dolarů za barel. Zlato se ve středu obchodovalo za 1 942,60 dolarů za unci.

Ve čtvrtek obchodní seance na Wall Street zakončila v zelených číslech. Společnost Tesla výrazně pomohla růstu rozšířeným indexům S&P 500 a Nasdaq, jelikož její akcie poskočily o 11 %. Společnost Chevron Corp. ve čtvrtek v rámci earnings (výsledkové sezóny) oznámila, že ztrojnásobí svůj rozpočet na zpětné odkupy akcií, což vystřelilo akcie ropného hegemonu nahoru o 4,9 %.

V pátek všechny tři hlavní americké akciové indexy ukončily seanci v ziscích. S tím, že nejvyššího zisku za celý týden dosáhl Nasdaq, který byl po většinu týdne poháněn převážně společnostmi s velkou tržní kapitalizací. Index Dow Jones v pátek vzrostl o 0,08 % na 33 978,08 bodů, S&P vzrostl o 0,25 % na 4 070,56 b. a Nasdaq v pátek přidal 109,30 bodu. V prvních týdnech tohoto roku tak prozatím Nasdaq vyrostl o 11 %, S&P 500 o 6 % a Dow Jones posílil o 2,5 %.

Zlato se minulý týden obchodovalo v pásmu 1914 až 1949 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 22 531 až 23 587 dolarů za BTC.