Již ve čtvrtek bude rozhodovat o dalším snížení základní úrokové sazby. Bankovní rada ČNB nám tak jako obvykle své rozhodnutí představí chvilku po půl třetí odpoledne. Za posledních několik dnů se ve veřejném prostoru rozhořela debata, o kolik bazických bodů bankovní rada základní úrokovou sazbu ve čtvrtek sníží. Zatím se jako nejpravděpodobnější varianty jeví snížení úrokových sazeb o 0,25 %, nebo o 0,5 %. Varianty pro ponechání stávající úrovně nebo pro ještě vyšší snížení se objevují také, ale ve výrazně menší míře než předchozí dvě zmíněné varianty. První teze, že by tedy bankovní rada úrokové sazby ve čtvrtek nesnížila, se právě v minulém týdnu také objevila. To především z důvodu obav z návratu inflace v USA a jejího možného zvyšování, která se pak může nepřímo dotýkat i evropských zemí. V neposlední řadě se také objevují obavy i z vyšší možné inflace domácí neboli poptávkové, a to pak především v sektoru služeb. Konkrétně pak nejpravděpodobněji v kategorii pohostinství a ubytovacích služeb. Tyto odvětví tak svými nepolevujícími cenami mohou představovat poměrně nezanedbatelné proinflační faktory i v dohledných měsících. Guvernér A. Michl se tak v úterý minulého týdne na diskusním fóru ČNB dokonce vyjádřil, že centrální banka příští týden možná ještě sazby sníží, poté ale bude k dalšímu snižování sazeb tudíž přistupovat velice opatrně. Podobně se k vývoji úrokových sazeb vyjádřila například i viceguvernérka bankovní rady E. Zamrazilová, která v minulém týdnu uvedla, že na čtvrtečním zasedání bude hlasovat pro snížení sazeb o 0,25 nebo o 0,5 %. I někteří další členové sedmičlenné bankovní rady byli ve svých vyjádřeních poměrně obezřetní. Vybraní členové tak v uplynulých týdnech upozorňovali na to, že je i přes hodnotu inflace na dvouprocentním cíli potřeba zachovat spíše opatrný přístup právě ohledně snižovaní úrokových sazeb. Proti výraznějšímu poklesu sazeb se v minulém týdnu tentokrát zmínil i radní Tomáš Holub. Ten přitom ještě na předchozím březnovém zasedání neúspěšně navrhoval snížení úrokových sazeb o 0,75 %.
Pražské burze se v minulém obchodním týdnu opět nedařilo. Byl to tak pro pražskou burzu již druhý týden poklesů. Hodnota indexu PX se tedy snížila o 0,5 % na závěrečných 1543,4 bodů. Nejvíce se minulém obchodním týdnu dařilo akciím společnosti Erste Group, které v minulém týdnu posílily o 3,33 % na 1116 Kč za akcii. Společnost Erste Group tak posilovala již osmý týden v řadě. Naopak v minulém obchodním týdnu se nejvíce nedařilo akciím společnosti Pilulka, jejíž akcie v minulém obchodním týdnu oslabily o výrazných 7,91 % na konečných 180,50 korun za akcii. Následované akciemi společnosti Moneta, které oslabily o 4,72 % na konečných 97 korun za akcii. Česká měna ke konci minulého týdne vůči euru v porovnání se čtvrtečním závěrem posílila o jeden haléř na hodnotu 25,16 korun za euro. K dolaru pak naše měna naopak oslabila, a to o dva haléře. K páteční páté hodině odpolední se tedy obchodovala na hodnotě 23,52 korun za dolar.
Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 26. 4. 2024 oproti pátku 19. 4. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 5,53 % na hodnotu 5,52 %. I hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila, a to z úrovně 3,89 % na hodnotu 3,86 %.
Světové trhy
Světovým trhům se v minulém obchodním týdnu velice dobře dařilo. Index SNP si tak za celý minulý obchodní týden ke své hodnotě připsal 2,65 %, technologický index Nasdaq v minulém obchodním týdnu povyrostl dokonce o výrazných 4,23 % a index Dow Jones v minulém obchodním týdnu svou hodnotu zvýšil o 0,67 %. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu ze světových akciových indexů dařilo asijskému indexu Hang Seng, který v minulém obchodním týdnu vyhnaly k vysokému zisku 8,28 % do minulého týdne některé doposud stále poměrně slabé čínské akcie. Jednalo se zejména o některé tamější developerské společnosti kótované na zmíněné burze. I evropským akciím a akciovým indexům se v minulém obchodním týdnu dařilo.
Akcie technologické společnosti Meta Platforms v průběhu čtvrtečního odpoledne minulého týdne prudce oslabily. To pak zejména kvůli obavám ohledně vysokých výdajů pro rozvoj aktivit v oblasti umělé inteligence. V propadu hodnoty akcií tohoto technologického hegemonu tak nezabránily ani jeho poměrně dobré hospodářské výsledky v prvním kvartálu tohoto roku. Následně chvíli před šestou hodinou odpolední SELČ tak akcie této společnosti ztrácely přibližně okolo 13 % a tržní hodnota této společnosti tudíž poklesla přibližně o 170 miliard dolarů! K tomuto výraznému poklesu se připojily rovněž také i akcie dalších velkých technologických společností. Jako jsou například akcie společnosti Microsoft, které ve čtvrtek odpoledne ztrácely přes 4 %. Ceny zlata se v pátek ke konci minulého týdne zvýšily o 0,3 % na konečných 2 348,75 dolarů za trojskou unci. Hodnota bitcoinu ke konci minulého týdne již čtvrtý týden po sobě klesala. Cena “digitálního zlata” tak v závěru minulého týdne poklesla až pod úroveň 63 400 dolarů za BTC.