B.I.G. news - 3. září 2024

Velmi důležitou zprávou posledních dní je nepochybně zpráva ohledně státního rozpočtu ČR. Naše země v srpnu hospodařila dle zveřejněných dat Ministerstva financí s přebytkem 16,5 miliardy korun. Z červencových 192,3 miliardy korun totiž již ke konci srpna letošní deficit státního rozpočtu dosahoval výše 175,8 miliardy Kč. Z meziročního srovnání se tedy jedná o vylepšení o téměř o 19 miliard korun. Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 miliard korun a celkové výdaje by pak v příštím roce měly činit 2316,1 miliard korun. Saldo by tak celkově mělo být -230 miliard korun. Důležitou zprávou posledních dní je i zpráva ohledně stavu české ekonomiky. Ta se ve druhém čtvrtletí letošního roku z meziročního pohledu dle zveřejněného reportu od ČSÚ zvýšila, a to o 0,6 %. Ve srovnání s předchozím kvartálem se pak hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 %. V minulém týdnu zveřejněná data tudíž poměrně jasně dokazují, že je české ekonomické oživení jen mírné, jelikož ho brzdí zejména stále slabý vývoj českého průmyslu. Růst českého hospodářství je tudíž ve shodě i s očekáváním ČNB.

Další podstatnou zprávou posledních dní je, že důvěra v českou ekonomiku již druhý měsíc po sobě klesla. V srpnu se totiž dle ČSÚ důvěra ohledně českého hospodářství snížila oproti červenci o 1,4 bodu na hodnotu 93,7 bodu. Mírně skeptičtější tedy byli k českému hospodářství v červenci oproti červnu jak spotřebitelé, tak i podnikatelé. Ze sledovaných oborů se pak důvěra podnikatelů v tuzemskou ekonomiku zvýšila pouze v průmyslu. Z meziročního srovnání je potom celková důvěra vyšší, než jak tomu bylo před rokem, kdy byla na hodnotě 93,4 bodů. Mezi spotřebiteli se důvěra v ekonomiku v srpnu snížila o 1,1 bodu na hodnotu 97,3. Což je nejnižší spotřebitelská důvěra, kterou ČSÚ zaznamenal, a to od února tohoto roku, kdy byla data ohledně důvěry v českou ekonomiku naposledy slabší. Sentiment se tak v ČR mezi spotřebiteli snížil již počtvrté v řadě.

Pražská burza a kondice CZK

V minulém obchodním týdnu rostla pražská burza již třetím týdnem po sobě. Index PX si tak za celý minulý obchodní týden ke své hodnotě připsal 1 % na závěrečných 1594,5 bodů. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo českému výrobci dronů Primoco, kterému akcie v minulém obchodním týdnu vzrostly o výraznějších 5,59 % na konečných 945 korun za akcii. Naopak nejvíce se v minulém obchodním týdnu nedařilo společnosti ČEZ, jejíž akcie v minulém obchodním týdnu opět poklesly, a to o 2,32 % na konečných 864,50 korun za akcii. Akcie této společnosti tedy oslabují už čtyři týdny v řadě. Česká koruna v závěru minulého týdne posílila vůči euru i dolaru. V pátek odpoledne se tedy česká měna obchodovala za 25,02 korun za euro a za 22,60 korun za dolar. K oběma měnám tak naše měna v pátek odpoledne oproti čtvrteční seanci posílila shodně o 5 haléřů.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 30. 8. 2024 oproti pátku 23. 8. 2024 z týdne předchozího se snížila z hodnoty 4,40 % na 4,36 %. Naproti tomu hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila z hodnoty 3,52 % na 3,49 %.

Světové trhy

Akciovým trhům se v minulém obchodním týdnu dařilo poměrně smíšeně. Index S&P 50 si tak za celý minulý obchodní týden ze své hodnoty odečetl 0,51 % a technologický index Nasdaq si za celý minulý obchodní týden ze své hodnoty odečetl dokonce 2,03 %. Naopak index Dow Jones si za celý uplynulý obchodní týden ke své hodnotě přičetl 0,49 %. Oproti americkým indexům se ale dařilo většině velkým akciovým indexům v Evropě. Hlavní index eurozóny, tedy index Euro Stoxx 50, si tak za celý minulý obchodní týden do zisku přidal 0,57 %, britský index FTSE 100 za celý minulý týden vzrostl o 0,85 % a německý index DAX za celý minulý obchodní týden povyrostl dokonce o 1,81 %.

Míra inflace pak dle Eurostatu v eurozóně v srpnu klesla na 2,2 % z červencových 2,6 %. Nejvíce z meziročního srovnání zdražovaly v zemích platících eurem služby (a to o 4,2 %) a ještě v červenci zdražovaly o 4 %. Naproti tomu z meziročního srovnání zlevnily ceny energií. Ceny energií totiž z meziročního pohledu poklesly o 3 %, zatímco v červenci rostly o 1,2 %. Potraviny, alkohol a tabák pak v eurozóně z meziročního srovnání zdražily o 2,4 %. Zdražování v této kategorii tudíž zrychlilo, a to z červencových 2,3 %. Nejvyšší inflaci v eurozóně měla v srpnu i nadále Belgie, a to 4,5 %. Inflace zde tedy alespoň mírně poklesla z červencových poměrně vysokých 5,4 %. Belgii následovalo Estonsko se srpnovou inflací 3,4 %, Nizozemsko se 3,3 % a také Slovensko s inflací 3,2 %. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně Eurostat zaznamenal v Litvě, a to 0,7 %.

Futures zlata s dodáním v prosinci ke konci minulého obchodního týdne klesly o 0,97 % neboli o 24,90 dolarů na konečných 2 535,40 dolarů za trojskou unci. Americká ropa WTI s dodáním v říjnu ke konci minulého obchodního týdne klesla o 3,07 % neboli o 2,33 dolaru na konečných 73,58 dolarů za barel. I listopadový kontrakt Severomořskou ropu Brent ke konci minulého obchodního týdne poklesl, a to o 2,40 % neboli o 1,89 dolaru na konečných 76,93 dolarů za barel černého zlata. EUR/USD zůstal ke konci minulého obchodního týdne beze změny, a to na 1,10. Bitcoin ke konci minulého obchodního týdne uzavřel poblíž hranice 58 000 dolarů za BTC.