B.I.G. news - 27. září

Již minulý týden potvrdilo všech sedm členů bankovní rady ČNB svou účast na v pořadí šestém měnově-politickém zasedání v tomto roce, které proběhne již tento týden ve středu. Chvilku po půl třetí odpoledne se tak dozvíme, jak bankovní rada hlasovala ohledně nastavení úrokových sazeb. Jak jsem již minulý týden předeslal, tak s největší pravděpodobností ponechá rada základní úrokovou sazbu na stávající úrovni, a to tedy na sedmi procentech. Byť s velkou pravděpodobností bude rada více než na předešlých zasedáních diskutovat o eventuálním snížení sazeb, většina radních by ale dle svých předběžných vyjádření a rozhovorů měla býti spíše pro zachování stávajících úrovní úrokových sazeb. Například v nedávném rozhovoru viceguvernér bankovní rady J. Frait připustil, že za jistých podmínek si případné snížení úrokových sazeb do konce tohoto roku, a to tedy na dalších zasedáních v listopadu či v prosinci, umí představit. S tím, že i nemalá část členů bankovní rady vidí tento krok obdobně. Rada si chce být ale více jistá, že inflace již skutečně dlouhodoběji polevuje a míří tak postupně k inflačnímu cíli, ke kterému by se měla svou hodnotou, nejen dle slov guvernéra A. Michla, přiblížit již v průběhu příštího roku. Pokud bankovní rada ČNB na tomto zasedání ponechá základní úrokovou sazbu opět na sedmi procentech, což se předpokládá, tak by současné období beze změny úrokových sazeb byla nejdelší etapa od roku 2017. Ve zmíněném roce totiž skončila pětiletá éra nižších úrokových sazeb, které tak byly drženy beze změny na dnes již těžko představitelné úrovni 0,05 procenta. Od zmíněného roku tak bankovní rada ČNB, a to již pod taktovkou bývalého guvernéra Rusnoka pohybovala s úrokovými sazbami minimálně jednou za rok. Další zajímavou a poměrně důležitou zprávou z minulého týdne je, že Národní rozpočtová rada konstatovala a tím pádem tak svým způsobem i potvrdila, že české veřejné finance jsou již delší dobu v nevyrovnané bilanci. Deficit veřejných rozpočtů je totiž stále v citelné nerovnováze, a to i přes to, že se minulý rok deficit mírně zlepšil. I tak se ale stále pohyboval nad dvěma procenty našeho HDP.

Pražská burza

Pražský index PX minulý obchodní týden oslabil a poklesl tak ve srovnání s týdnem předchozím o 0,6 % na konečných na 1345,5 bodů. Nejvíce v minulém týdnu oslabily akcie Komerční banky, která si ze své hodnoty odečetla 2,25 % a zakončila tak závěr obchodního týdne na 672 korunách za akcii. Nejvíce se pak v minulém týdnu dařilo akciím společnosti Pilulka, která v pátek odpoledne uzavřela na hodnotě 398 korun za akcii a posílila tak svou hodnotu o 2,31 %.    

Hodnota 3M PRIBORu se k pondělí 25. 9. z tohoto týdne oproti pondělku 18. 9. z týdne minulého po několika týdnech opět zvýšila, a to z úrovně 7,08 % o 0,1 % na aktuální úroveň 7,09 %.

Světové trhy

Index Dow Jones zakončil minulý obchodní týden v červených číslech, jelikož rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů otřásaly trhy. Stalo tak hlavně v reakci na Federální rezervní systém, který minulý týden ponechal úrokové sazby na stávajících úrovních. Index Dow Jones tak za celý obchodní týden klesl o 1,9 %. Index S&P 500 za celý týden vyklesal o 2,9 % a index Nasdaq Composite za celý týden ztratil dokonce 3,6 %. Oba dva jmenované indexy tak zaznamenaly nejhorší obchodní týden od března tohoto roku. Někteří čelní představitelé Fedu v průběhu minulého týdne ve svých vyjádřeních nevyloučily možnost opětovného zvýšení úrokových sazeb, nakonec ale Fed sazby na svém zasedání FOMC ponechal beze změny. Výnosy státních dluhopisů v USA tak i nadále zůstávají na mnohaletých maximech. Páteční seanci na Wall Street poměrně citelně ovládala ropa, která je svou hodnotou za posledních několik měsíců na vyšších úrovních a rezonuje tak velmi často za poslední období napříč trhy. Rozhodnutí Federálního rezervního systému ponechat úrokové sazby beze změny tak na začátku týdne vedlo v pondělní seanci k utlumené výkonnosti indexů a akciových titulů. Následně se tak od úterý vyvolal několikadenní pokles na trzích právě kvůli mírnější aktivitě obchodníků a investorů související s finálním středečním rozhodnutím Fedu. Jak již bylo zmíněno, několik čelních představitelů Fedu se v průběhu minulého týdne také vyjádřilo, že zvýšení úrokových sazeb Fedem v dohledné době na dalších zasedáních FOMC není zcela vyloučeno, jelikož míra inflace je v USA stále na vyšších hodnotách a její případný další, byť mírnější růst ještě nemusí být zcela zažehnán.