Důležitou zprávou uplynulého týdne je zveřejnění dat od ČSÚ o spotřebitelských úvěrech, nebo-li tzv. indexu ekonomického sentimentu. Souhrnně se důvěra v českou ekonomiku v letošním únoru totiž opětovně snížila, a to již druhým měsícem v řadě. Z meziměsíčního srovnání se snížila o 1,9 bodu na hodnotu 90,6 bodů. Celkově za únorovým poklesem důvěry české ekonomiky stálo zejména snížení důvěry podnikatelů. Důvěra podnikatelů v českou ekonomiku poklesla o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 bodů a snížila se tak ve většině hlavních podnikatelských odvětvích. Výjimkou byli pouze podnikatelé ve stavebnictví, u nichž důvěra v české hospodářství naopak vzrostla, a to o 2,4 bodu na 111,5 bodů. V obchodě důvěra podnikatelů klesla o 3,7 bodu na 88,1 bodů, ve vybraných službách důvěra podnikatelů klesla o 1,3 bodu na 92,7 bodů a v průmyslu dokonce o 4,7 bodu na 85,2 bodů. Naopak u spotřebitelů se lednová důvěra v české hospodářství zlepšila. Index ekonomického sentimentu tudíž klesl i v lednu, předtím ale již tři měsíce po sobě stoupal. Menší důvěra v české hospodářství tak ze strany podnikatelů poukazuje zejména na pomalejší ekonomické oživení. Naposledy byla celková důvěra v české hospodářství nižší v září minulého roku. S tím, že spotřebitelský sentiment jako celek tak stále zůstává pod svým dlouhodobým průměrem.
Další důležitou zprávou z minulého týdne je Eurostatem zveřejněná míra inflace v EU. V lednu totiž hodnota inflace v EU zmírnila svůj růst na 3,1 %, a to z prosincové hodnoty 3,4 %. Míra inflace tak opět navázala na jakýsi sestupný trend spotřebitelských cen v celé sedmadvacítce. Ke stále poměrně vyšším spotřebitelským cenám v EU v lednu dle Eurostatu pak nejvíce přispívaly služby a kategorie potravin. Přitom ještě v prosinci minulého roku byla míra inflace v průměru v celé EU především pak kvůli vyšším cenám potravin navýšena výrazněji, a to na zmíněných 3,4 %. Do prosince minulého roku ale již několik měsíců v řadě hodnota inflace v EU klesala. Co se týče spotřebitelských cen v ČR, tak i zde Eurostat zaznamenal velice citelné zmírnění hodnoty inflace, a to nepřekvapivě jedno z nejvýraznějších v rámci všech členských států EU. V pojetí Eurostatu tak míra inflace v naší zemi oproti ČSÚ poklesla z prosincové hodnoty 7,6 % na lednových 2,7 %. Z jednotlivých členských zemí EU pak byla v lednu nejvyšší míra inflace v Rumunsku, a to 7,3 %. Naopak nejnižší hodnotu inflace Eurostat zaznamenal v Dánsku a Itálii. V obou zemích se tak lednová míra inflace dostala již pod kýžený dvouprocentní inflační cíl, a to konkrétně na úroveň 0,9 %.
V minulém obchodním týdnu pražská burza mírně rostla. Index PX tak posílil o 0,2 % na 1492,5 bodů. Po delší době, konkrétně po šesti po sobě jdoucích ztrátových obchodních týdnech, v minulém týdnu vzrostly na hodnotě akcie skupiny ČEZ. Ta si tedy v minulém obchodním týdnu připsala 2,8 % a vzrostla tak na konečných 845 korun za akcii. Naopak v minulém týdnu se nedařilo společnosti Photon Energy, jejíž akcie si v minulém obchodním týdnu ze své hodnoty odepsaly 3,58 % na konečných 48,50 korun za akcii.
Česká koruna ke konci minulého týdne k pátečním 17:00 oproti předchozímu dni vůči euru oslabila o 2 haléře a zakončila tak minulý týden na hodnotě 25,36 korun za euro. Vůči dolaru pak naše měna ke konci minulého týdne oslabila o haléř, a to na hodnotu 23,45 korun za dolar.
Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 23. 2. 2024 z minulého týdne oproti pátku 16. 2. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 6,10 % na hodnotu 6,03 %. Hodnota 3M EURIBORu za stejné období setrvala na stejné úrovni, a to na 3,93 %.
Na newyorském burzovním parketu se v minulém obchodním týdnu akciovým indexům poměrně dobře dařilo. Akciový index S&P 500 si tak v minulém týdnu připsal do zisku 1,7 %, index Dow Jones vzrostl o 1,3 % a technologický index Nasdaq posílil o 1,4 %. Indexy S&P 500 a Dow Jones pak ke konci minulého obchodního týdne v průběhu páteční pozdního odpoledne newyorského času dokonce dosáhly dalšího rekordu. Všechny tři hlavní indexy v minulém týdnu tím pádem zaznamenaly týdenní zisky, a to opět zejména díky velkým společnostem participujících na vývoji umělé inteligenci, jako je například společnost vyrábějící čipy a polovodiče Nvidia. Ta totiž ve čtvrtém kvartálu minulého roku zvýšila svůj čistý zisk na 12,29 miliardy dolarů z 1,41 miliardy dolarů za stejné období z roku předchozího. A to především právě i díky obrovskému zájmu o čipy a polovodiče určené pro umělou inteligenci. Tržby tohoto gigantu se tudíž zvýšily o výrazných 265 % na úctyhodných 22,1 miliardy amerických dolarů. Společnost Nvidia se tak tím pádem nedávno dostala mezi nejhodnotnější společnosti světa s tím, že její aktuální tržní kapitalizace činí téměř 1,7 bilionu dolarů. Jen pro představu od začátku letošního roku akcie Nvidie stouply o více než 30 %, a to hlavně kvůli zmíněnému nebývale silnému celosvětovému trendu v oblasti umělé inteligence. V reakci na hospodářské výsledky této společnosti zveřejněné v průběhu minulého týdne tak akcie tohoto giganta ještě před oficiálním začátkem obchodních seancí na burzách v USA již vykazovaly velice silný růst, a to o více jak 14 %. Společnost Nvidia se tak za poslední týdny stává jednou z nejdynamičtěji rostoucích společností, a to nejen v rámci velkých světových firem.
Futures na americkou ropu WTI ke konci minulého obchodního týdne v pátek vzrostly o 2,12 dolarů na konečných 76,49 dolarů za barel ropy. Naopak severomořská ropa Brent v závěru minulého týdne poklesla, a to o 2,05 dolarů na konečných 81,62 dolarů za barel ropy. Ceny zlata byly v závěru minulého obchodního týdne podpořeny slabším dolarem. Tím pádem tak futures na zlato ke konci minulého obchodního týdne vzrostlo, a to o 0,9 % na konečných 2 049,40 dolarů za trojskou unci.