B.I.G. news - 27. srpna 2024

Důležitou zprávou posledních dní je meziroční zrychlení růstu spotřebitelských cen v EU, které dosáhlo z červnových 2,6 % na červencových 2,8 %. V ČR se pak dle Eurostatu míra inflace zvýšila na 2,5 % z červnových 2,2 %. Evropský statistický úřad také potvrdil svůj odhad z konce minulého měsíce, dle kterého měl růst inflace v eurozóně z meziročního srovnání zrychlit v průběhu července na 2,6 %, a to z červnových 2,5 %. Hodnota inflace ve státech platících eurem tudíž stále zůstává nad dvouprocentním inflačním cílem Evropské centrální banky (ECB), byť je stále v jeho tolerančním pásmu. V rámci celé EU zaznamenal v červenci Eurostat nejvyšší inflaci v Rumunsku, zde tedy růst spotřebitelských cen z meziročního pohledu zrychlil na 5,8 %, a to z červnových 5,3 %. Následované Belgií, kde v červenci míra inflace činila 5,4 % a Maďarskem. Zde byla v průběhu prvního prázdninového měsíce míra inflace na 4,1 %. Naopak nejnižší hodnota inflace byla zaznamenána ve Finsku. Zde se totiž hodnota inflace z meziročního pohledu zvýšila pouze o 0,5 %, což bylo v této nejsevernější zemi EU prakticky stejné tempo jako v červnu.

Další podstatnou zprávou minulého týdne je zhoršení výhledu Ministerstva financí ohledně vývoje tuzemské ekonomiky v tomto roce. Hrubý domácí produkt (HDP) tak dle MF vzroste o 1,1 %. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad. Přitom ještě v dubnu MF očekávalo růst českého hospodářství o 1,4 %. V tomto roce české HDP z mezičtvrtletního srovnání vzrostlo v prvním čtvrtletí o 0,2 % a ve druhém čtvrtletí o 0,3 %. Ministerstva financí predikuje, že růstová dynamika našeho HDP bude v dalších kvartálech i nadále zrychlovat. Jakýmsi hnacím motorem pro ekonomický růst naší země bude především spotřeba domácností, která by se za celý rok měla zvýšit o 2,1 %, a spotřeba vládních institucí, která dle MF poroste o 2,3 %. Meziročně se naopak sníží investice, a to o 0,5 %. Již v příštím roce by se mělo české hospodářství citelněji oživit, jelikož Ministerstva financí předpokládá, že HDP bude růst o 2,7 %. Růst by tak měla táhnout hlavně zmíněná spotřeba domácností, jelikož ta by měla vzrůst o 3,9 %. Spotřebu naší země by měl také podpořit i růst reálných mezd, který je očekávána na 4 %. Co se týče trhu práce, tak ten by dle predikce MF měl i v letošním roce ale i v roce příštím zůstat mírně přehřátý. Mzdy a platy se dle MF v ČR v tomto roce zvýší o 7,1 % a v příštím pouze o 6,4 %. Zajímavou predikcí MF potom je, že v soukromé sféře se odměňování bude zvyšovat výrazněji než ve veřejném sektoru. MF v neposlední řadě také vylepšilo odhad hodnoty inflace v tomto roce. V průměru by měla dosáhnout 2,4 %. Přitom ještě v dubnu MF očekávalo inflaci 2,7 %. Příští rok by mělo tempo růstu spotřebitelských cen dál zvolňovat, a to na průměrných 2,3 %.

Pražská burza a kondice CZK

V minulém obchodním týdnu pražská burza rostla již druhým týdnem v řadě. Index PX si tak za celý minulý obchodní týden ke své hodnotě připsal 0,3 % na závěrečných 1579,01 bodů. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo společnosti Primoco, které akcie v minulém obchodním týdnu povyrostly o citelnějších 5,29 % na konečných 895 korun za akcii. Naopak nejvíce se v minulém obchodním týdnu nedařilo energetické skupině ČEZ, která oslabila o mírných 0,73 % na konečných 885 korun za akcii. Česká koruna v závěru minulého týdne posílila vůči euru i dolaru. V pátek odpoledne se tedy česká měna obchodovala za 25,05 korun za euro a za 22,41 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 23. 8. 2024 oproti pátku 16. 8. 2024 z týdne předchozího setrvala po delší době na stejné úrovni, a to na 4,40 %. Naproti tomu hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila z hodnoty 3,56 % na úroveň 3,52 %.

Světové trhy

Akciové trhy v pátek zakončily obchodní seance téměř na historických maximech. Index S&P 500 totiž ke konci minulého obchodního týdne v pátek vzrostl o 1,15 % na 5 634 bodů, a to tedy téměř na své historické maximum. I technologický index Nasdaq ke konci minulého obchodního týdne vzrostl, a to o 1,47 % na 17 877 bodů a index Dow Jones ke konci minulého obchodního týdne povyrostl o 1,14 % na konečných 41 175 bodů. Evropský index STOXX 600 vzrostl přibližně o 0,5 %,což byla pro tento index nejvyšší úroveň za více než tři týdny a byl to pro tento index již třetí týdenní růst v řadě. Naopak po výrocích předsedy Fedu J. Powella se propadly jak výnosy amerických státních dluhopisů, tak i hodnota dolaru. Ten pak svou slabší hodnotou podněcoval opětovný výraznější růst zlata. J. Powell totiž v pátek na ostře sledovaném ekonomickém sympoziu v Jackson Hole ve Wyomingu pronesl, že nadešel čas snížit úrokové sazby, jelikož rostoucí rizika na trhu práce neponechávají prostor pro další ekonomická oslabení USA a také i kvůli tomu, že je již inflace na dosah dvouprocentního inflačního cíle.

Následně ale po tomto výroku začaly citelněji klesat výnosy amerických státních dluhopisů. Výnos srovnávacích amerických 10letých dluhopisů tudíž klesl o 5,9 bazických bodů na 3,803 % z 3,862 % z konce čtvrtka. I zmiňovaný dolar v pátek po těchto výrocích klesl. Naproti tomu britská libra vzrostla na nejvyšší hodnotu za více než dva roky. Také euro vůči slábnoucímu dolaru posílilo, a to na 1,1189 dolaru. Což bylo o 0,7 % více než v předchozím dni a tím pádem euro vůči dolaru dosáhlo jednoročního maxima. Obchodníci a investoři po tomto Powellově projevu zvýšili sázky právě na větší snížení sazeb v září s 37% šancí o 50 bazických bodů oproti pouhé 25% šanci z konce čtvrtka. Ceny americké ropy WTI ke konci minulého obchodního týdne vzrostly o více než 2 % kvůli rostoucím zásobám ropy v USA a slábnoucímu výhledu poptávky v Číně. Cena zlata ke konci minulého obchodního týdne podpořená zejména výroky J. Powella vzrostla o dalších 1,1 % na konečných 2 510 dolarů za trojskou unci. Zlato tak zakončilo obchodní týden poblíž rekordního maxima 2 513 dolarů, kterého v minulém týdnu dosáhlo právě po úterní seanci. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel pod hranicí 64 400 dolarů za BTC.