Již tento čtvrtek proběhne další a opět velice ostře sledované měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB, na kterém se bude už po čtvrté v tomto roce hlasovat o snížení úrokových sazeb. Bankovní rada se bude rozhodovat mezi snížením o 0,25 % a o 0,5 %. Významnou roli při rozhodování bude mít pro členy bankovní rady ČNB nepochybně i vývoj kurzu koruny, který právě v posledních dnech i kvůli vyjádřeních o eventuálním snížení úrokových sazeb o 0,5 % citelněji slábne. Zároveň budou pro bankovní radu důležitým argumentem i stále poměrně vysoké ceny služeb. To pak zejména v pohostinství a ubytovacích službách, které na celkovou míru inflace působí již dlouhodoběji výrazně proinflačně. Domácí inflace tak může v dohledných měsících držet hodnotu inflace na mírně vyšších úrovních tolerančního pásma dvouprocentního inflačního cíle. Dle mého pohledu se tedy bankovní rada na čtvrtečním zasedání poprvé v letošním roce rozhodne spíše pro snížení základní úrokové sazby o opatrnějších 0,25 % než jak tomu bylo doposud v tomto roce. A to i navzdory již mírně se oživující české ekonomice.
Další velice podstatnou zprávou z minulého týdne je, že zahraniční dluh ČR v letošním prvním čtvrtletí vzrostl o 230,6 miliardy korun. Ke konci letošního března tak činil 4,853 bilionu korun. Tato hodnota tudíž tvořila 65,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Zahraniční dluh naší země tak byl z meziročního srovnání o 519 miliard korun vyšší než ve sejné době minulého roku. V průběhu minulého týdne tato předběžná data zveřejnila Česká národní banka. Přes 77 % zahraničního dluhu pak připadlo na soukromý sektor. Zbylá část, a to téměř 23 %, byly závazky veřejného sektoru. Z hlediska jednotlivých sektorů vzrostla v prvním čtvrtletí zadluženost dle ČNB u všech hlavních ekonomických sektorů českého hospodářství. U bankovního sektoru, a to i včetně České národní banky, byl tedy dle předběžných dat od ČNB byl pro vývoj zadluženosti směrodatný zejména nárůst krátkodobých půjček a vkladů přijatých ze zahraničí. Co se týče vládních institucí, tak zde bylo navýšení stavu zahraničního dluhu způsobeno především důsledkem nákupů vládních dluhopisů zahraničními investory. Podíl bankovního sektoru se pak na celkové zadluženosti podepsal z 38,4 %.
Pražská burza a kondice CZK
Pražské burze se v minulém obchodním týdnu již druhý týden v řadě dařilo. Index PX si totiž za celý minulý obchodní týden ke své hodnotě připsal 0,26 % na závěrečných 1540,6 bodů. Po delší době se tak dařilo téměř všem titulům pražského indexu, nejvíce Komerční bance a ČEZu. První jmenovaná společnost si v pátek ke konci minulého obchodního týdne připsala 0,78 % na závěrečných 776 korun za akcii. Druhá jmenovaná společnost, tedy energetická skupina ČEZ, si pak v pátek minulého týdne oproti čtvrtku připsala 0,16 % na závěrečných 933 korun za akcii. Česká koruna v závěru minulého týdne vůči euru i dolaru s ohledem k předchozí čtvrteční seanci oslabila. V pátek odpoledne minulého týdne se tedy česká měna obchodovala za 24,99 korun za euro a za 23,40 korun za dolar. Vůči euru ve srovnání se čtvrtkem naše měna ztratila devět haléřů. K americkému dolaru pak česká koruna v pátek minulého týdne oproti čtvrtku oslabila o 20 haléřů. Česká měna v pátek uzavřela na nejslabší hodnotě k euru za víc než měsíc a vůči dolaru dokonce na nejslabší úrovni od začátku letošního května.
Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 21. 6. 2024 oproti pátku 14. 6. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 5,06 % na přesných 5 %. I hodnota 3M EURIBORu za stejné období poklesla, a to z hodnoty 3,71 % na úroveň 3,68 %.
Světové trhy
Akciovým indexům se v uplynulém obchodním týdnu poměrně dařilo, a to jak v USA, tak i v Evropě. Americký akciový index S&P 500 si tedy za celý minulý obchodní týden do zisku přidal 0,57 %, index Dow Jones za celý minulý obchodní týden vzrostl o 1,30 % a technologický index Nasdaq Composite pak za celý minulý obchodní týden vzrostl o 0,12 %. Zisky si tak v uplynulém týdnu připsaly i evropské akciové indexy. Například německý index DAX si v závěru minulého obchodního týdne ke své hodnotě připsal 0,90 %, britský index FTSE 100 si za celý týden připsal 1,12 % a francouzský index CAC 40 si za celý minulý obchodní týden do plusu připsal 1,67 %.
V průběhu minulého týdne americká společnost vyrábějící čipy a polovodiče Nvidia se díky pokračujícímu růstu cen svých akcií stala nejhodnotnější společností planety. Tržní hodnota tohoto gigantu totiž v průběhu minulého týdne dosáhla přibližných 3,3 bilionu dolarů, tedy jen přes těžko představitelných 76 bilionů korun. Za mohutným růstem této společnosti stojí technologický fenomén jménem umělá inteligence neboli AI, která velice masivně zvyšuje celosvětovou poptávku právě po čipech a polovodičích.
Účastníci trhu v minulém týdnu počítaly s 58 % pravděpodobností, že Fed v září sníží sazby o 25 bazických bodů. Podle údajů nástroje FedWatch pak investoři a obchodníci v minulém týdnu spíše očekávali v letošním roce dvě snížení sazeb. O něco méně pak v průběhu minulého týdne investoři očekávali pouze jedno snížení o 0,25 %, a to až v prosinci v samém závěru tohoto roku.
Futures na zlato pro srpnové dodání klesly v závěru minulého obchodního týdne o 1,48 % na 2 333,95 dolarů za trojskou unci. Bitcoin v závěru minulého týdne uzavřel těsně pod hranicí 63 700 dolarů za BTC.