B.I.G. news - 24. října 2023

V příštím týdnu se ve středu 2. listopadu chvilku po půl třetí odpoledne dozvíme, jak na svém předposledním měnově-politickém zasedání v letošním roce bankovní rada ČNB hlasovala ohledně nastavení úrokových sazeb. Bude se tak po delším období jednat o poměrně napínavé měnově-politické zasedání, jelikož je zde hned několik možných a prakticky velmi pravděpodobnostně vyrovnaných variant, jak by rada v příštím týdnu mohla hlasovat. Někteří vybraní bankovní radní se v minulých dnech totiž nechali slyšet, že jsou natolik na vážkách ohledně eventuálního snížení sazeb či ponechání stávajících úrovní, že se o svém hlasování o úrokových sazbách rozhodnou dokonce až v den samotného zasedání bankovní rady, a to leckdy až po diskuzi se svými kolegy v bankovní radě. Je tedy po delší době velmi těžce predikovatelné, zejména pak oproti nedávným měnově-politickým zasedáním rady ČNB, jakým způsobem bude rada ohledně úrokových sazeb nakonec hlasovat. Je to dáno také i z důvodu, že nemalá část členů bankovní rady si snížení úrokových sazeb dokáže představit právě na již tomto blížícím se středečním zasedání. Tím pádem jsou ve hře dvě hlavní varianty, a to buď zachování stávajících úrovních či možné mírnější snížení sazeb. Kdyby na nadcházejícím zasedání ke snížení sazeb skutečně došlo, tak potom nejpravděpodobněji o 25 bazických bodů, a to zvláště po náhlém konfliktu na Blízkém východě. Ten totiž citelněji oslabil a stále mírně oslabuje naši měnu, proto spěchat s výraznějším snížením sazeb, tj. tedy se snížením o více než 25 bazických bodů, je spíše méně pravděpodobné.

Situace na Blízkém východě tudíž drží centrální banky především v USA a Evropě takříkajíc ve střehu a diskuzím ohledně prudšího snížení o více než čtvrt procentního bodu spíše nepřeje, ba naopak nepřímo nahrává diskuzím spíše jestřábějšího tónu. Je to dáno hlavně zvýšenými cenami pohonných hmot, které tak za posledních pár týdnů svými cenami reagovaly na zvýšenou hodnotu ropy na světových trzích. Ceny ropy a následně i pohonných hmot pak mohou mít tendenci pád inflace spíše mírně brzdit, poněvadž vyšší ceny pohonných hmot se mohou následně projevit už na tak mírně vyšších cenových hladinách zboží a služeb, a to především právě v euroatlantské zóně. Proto mohou některé centrální banky nejen kvůli vyšším hodnotám ropy svůj aktuální holubičí apetit mírně zpožďovat či lehce brzdit.

Kondice CZK a pražská burza

Česká koruna v pátečních odpoledních hodinách v minulém týdnu oproti čtvrteční seanci mírně posílila, a to na hodnotu 24,66 korun za euro. Minulé páteční odpoledne zpevnila naše měna i vůči dolaru a dostala se tak na úroveň 23,25 korun za dolar. Oproti čtvrtku v pátek koruna posílila i vůči dolaru, a to o pět haléřů. Pražská burza minulý týden oslabila o 0,35 % na závěrečných 1341,6 bodů. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo akciím společnosti Moneta Money bank, ty svou hodnotu zvýšily o 1,91 % na konečných 85,20 korun za akcii. Hned za Monetou skončily akcie společnosti Kofola, které si v minulém obchodním týdnu ke své hodnotě připsaly 1,89 %. Společnost Kofola tak minulý obchodní týden zakončila na hodnotě 270 korun za akcii. Naopak nejhůře se v minulém týdnu dařilo společnosti Pilulka. Té po zveřejnění svých pololetních výsledků hospodaření akcie klesly o 6,22 % na konečných 347 korun za akcii. 

Hodnota 3M PRIBORu

Hodnota 3M PRIBRORu k pátku 20. 10. z minulého týdne oproti pátku 13. 10. z týdne předchozího poklesla z hodnoty 7,04 % na úroveň 7,03 %.

Světové trhy

V minulém obchodním týdnu rozšířené indexy a akciové tituly klesly a smazaly tak nabyté zisky ze začátku října. Za celý obchodní týden tak index Dow Jones ztratil 1,6 %, index S&P 500 poklesl o 2,4 % a technologický index Nasdaq za celý minulý týden vyklesal o 3,2 %. Citelnější propad akciového trhu v minulém týdnu je tedy z velké části přisuzován nárůstu úroků na dluhopisovém trhu. Zvýšení výnosů u amerických státních dluhopisů tudíž vyvolalo tlak právě na akciové tituly a akciové indexy. Tato skutečnost tak akcie, ale i jednotlivé zmíněné indexy přiměla k jejich následnému klesajícímu trendu. Růst úroků u státních dluhopisů v USA totiž reagoval na jestřábí komentáře šéfa Fedu J. Powella o potenciálním zvýšení úrokových sazeb v USA, které má zabránit eventuálnímu opětovnému zvýšení inflace právě v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Navzdory mírnému pátečnímu propadu dosáhl v rámci čtvrteční seance výnos desetiletého státního dluhopisu nejvyšší úrovně, a to od července 2007. Tento nárůst výnosů je tedy hned vedle nervozity vyvolávané nejasnou budoucností ohledně postupu a možného pokračování konfliktu na Blízkém východě považován za velice významný aspekt přispívající k současné volatilitě na akciových trzích. Index volatility neboli index VIX tak minulý pátek v reakci na tyto události uzavřel na nejvyšší úrovni od letošního března. V USA je jinak i nadále v plném proudu tzv. výsledková sezóna neboli Earnings.