Dle zveřejněné zprávy Ministerstva financí z minulého týdne dosáhl český státní dluh ke konci třetího kvartálu tohoto roku rekordních 3,334 bilionu korun. Za nárůstem dluhu stojí dle MF především prodej státních dluhopisů, ale také i státních pokladničních poukázek z prvního pololetí letošního roku s účelem průběžného pokrývání schodku státního rozpočtu. Na každého Čecha aktuálně teoreticky připadá dluh ve výši 306 460 korun. Míra zadlužení byla na konci třetího čtvrtletí 42,3 % našeho hrubého domácího produktu (HDP). Od začátku roku se tudíž míra zadlužení naší země zvýšila o 1,5 %. Na konci září už byl rozpočtový schodek ve výši 181,7 miliardy korun. Na celý rok pak počítá státní rozpočet se schodkem v celkové výši 282 miliard korun. Zejména kvůli pokrytí škod po povodních se ale oproti původnímu plánu deficit zvýšil o 30 miliard korun. Od začátku roku se tedy státní dluh zvýšil o 223,1 miliardy korun. I tak ale ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi patří k méně zadluženým státům. Státní dluh pak tedy vzniká zejména nashromážděnými schodky státního rozpočtu s tím, že financován je zejména pokladničními poukázkami a státními dluhopisy. Ale také i přímými půjčkami nebo i půjčkami od Evropské investiční banky (EIB).
Další důležitou zprávou posledních dní současně je zvolnění inflace v Evropské uni na 2,1 % ze srpnových 2,4 %. Ve státech eurozóny se hodnota inflace v září snížila na hodnotu 1,7 %. Přitom ještě v srpnu v inflace ve dvaceti zemích platících eurem činila 2,2 %. Naproti tomu v ČR inflace i dle Eurostatu opět vzrostla, a to ze srpnových 2,4 % na 2,8 % v září. V meziměsíčním srovnání se ceny v eurozóně a zároveň i v celé EU v září shodně snížily o 0,1 %. V ČR se pak spotřebitelské ceny oproti srpnu snížily o 0,5 %. Nejnižší míru inflace Eurostat zaznamenal v září v Irsku, kde byla míra inflace prakticky na nule. Následované Litvou s mírou inflace 0,4 %. Třetí nejnižší inflaci mělo Slovinsko a Itálie, kde hodnota inflace činila shodně 0,7 %. Naproti tomu nejvyšší míra inflace byla v září Eurostatem zaznamenána v Rumunsku, a to 4,8 %. Druhou nejvyšší míru inflace v celé EU zaznamenala Belgie s 4,3 % a také Polsko. Zde se hodnota inflace zvýšila na 4,2 %.
Pražské burze se za celý minulý obchodní týden velmi dobře dařilo. Index PX tak ke konci minulého obchodního týdne posílil o 2,1 % na konečných 1627,3 bodů, a to tedy na nejvyšší hodnotu od 17. června roku 2008. Tehdy index PX dosáhl 1633,60 bodu. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo společnosti Komerční banka. Té totiž akcie za celý minulý obchodní týden vzrostly o 3,36 % na konečných 815,50 korun za akcii. Naopak největší ztrátu za celý minulý obchodní týden utrpěla společnost Pilulka, jejíž akcie poklesly o 5,31 % na konečných 151,50 korun za akcii. Česká koruna se v pátek odpoledne obchodovala za 25,22 korun za euro a za 23,23 korun za dolar. K euru tak naše měna oproti předchozímu čtvrtečnímu závěru posílila o tři haléře. I k dolaru koruna oproti čtvrtečnímu závěru posílila, a to dokonce o osm haléřů.
Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 18. 10. 2024 oproti pátku 11. 10. 2024 z týdne předchozího snížila z hodnoty 4,15 % na úroveň 4,12 %. Naopak hodnota 3M EURIBORu se za stejné období po delší době zvýšila, a to z hodnoty 3,17 % na úroveň 3,20 %.
I americkým akciovým indexům se v minulém obchodním týdnu poměrně dobře dařilo. Za celý uplynulý obchodní týden si tak index S&P 500 do plusu připsal 0,9 %, technologický index Nasdaq vzrostl o 0,8 % a index Dow Jones za uplynulý týden povyrostl o 1 %. Index Dow Jones a index S&P 500 pak v pátek zaznamenaly dokonce rekordní závěrečná maxima. Všechny tři hlavní americké indexy si zajistily již šestý týdenní zisk v řadě, což je jejich nejdelší týdenní vítězná série od konce minulého roku. Akcie společnosti Netflix ke konci minulého obchodního týdne v pátek vyskočily o výraznějších 11,1 % na rekordní závěrečné maximum. Stalo se tak poté, co tato streamovací společnost překonala předběžné odhady trhu ohledně počtu svých nových předplatitelů. Pokračující růst nových předplatitelů se očekává i do konce roku. Také i velká část technologických společností ze skupiny tzv. Magnificent Seven ke konci minulého obchodního týdne vzrostla. Pozitivní zisky finančních společností a celkově pozitivní ekonomická data pak v posledních dnech pomohly udržet růst právě všech tří hlavních amerických indexů. Index S&P 500 se aktuálně obchoduje za téměř 22násobek budoucích zisků a spolu s vysokými očekáváními ohledně firemních výsledků za třetí kvartál a potenciální volatilitou v důsledku prezidentských voleb v USA by tudíž mohl být v dohledných dnech a týdnech velmi náchylný k možnému poklesu.
Naproti tomu akcie s malou kapitalizací v průběhu minulého obchodního týdne citelně přitahovaly nákupy investorů. Index Russell 2000 a i index S&P Small Cap 600 totiž překonaly v uplynulém týdnu hlavní akciové indexy. Oba tyto indexy s malou kapitalizací následně ke konci minulého obchodního týdne mírně poklesly. Index volatility CBOE, který měří volatilitu opcí S&P 500, během minulého obchodního týdne poklesl o 5,65 % na 18,03. Futures zlata za prosincové dodání ke konci minulého obchodního týdne vzrostly o 1,06 % neboli o 28,75 dolarů na konečných 2 736,25 dolarů za trojskou unci. Ropa WTI s dodáním v listopadu poklesla o 1,83 % neboli o 1,29 dolarů na konečných 69,38 dolarů za barel. I kontrakt severomořské ropy Brent ke konci minulého obchodního týdne poklesl o 1,72 % neboli o 1,28 dolaru na konečných 73,17 dolarů za barel. EUR/USD zůstal ke konci týdne beze změny, a to na 1,09. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel nad hranicí 68 900 dolarů za BTC.