B.I.G. news - 21. května 2024

V minulém týdnu Eurostat zveřejnil dubnové spotřebitelské ceny v Evropské unii. V celé EU se míra inflace v dubnu z meziročního srovnání zvýšila o 2,6 %, ale hodnota inflace zůstala na březnové úrovni. Ještě před rokem se přitom z meziročního srovnání spotřebitelské ceny zvýšily o 8,1 %. V České republice se pak dle Eurostatu inflace zvýšila z 2,2 % na 3,1 %. Nejnižší míru inflace Eurostat v dubnu naměřil v Litvě (0,4 %) a v Dánsku (0,5 %). Naopak nejvyšší míra inflace v celé EU byla v Rumunsku (6,2 %) a v Belgii (4,9 %). Ve srovnání s březnem meziroční míra inflace klesla v patnácti členských zemích, ve čtyřech zůstala stabilní a v osmi vzrostla. V eurozóně hodnota inflace setrvala na stejné úrovni jako v březnu, tedy na 2,4 %. Inflace v eurozóně se tak postupně přibližuje ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli Evropské centrální banky (ECB). ECB totiž již v předloňském červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb, a to hlavně s cílem dostat míru inflace pod kontrolu. Následně ale v říjnu minulého roku zvyšování úroků poměrně náhle přerušila. Od této doby tak drží svou základní úrokovou sazbu na 4,5 %. K dubnové hodnotě inflace v eurozóně pak nejvíce přispěly služby, jejichž přispění z meziročního pohledu činilo 1,64 %.

Další důležitou zprávou z minulého týdne je, že naše země byla za první čtvrtletí letošního roku na pátém místě na světě v nákupech zlata. ČNB totiž v prvních třech měsících letošního roku nakoupila pět tun tohoto drahé kovu. V minulém roce pak ČR za stejné období skončila na šestém místě na světě, a to se dvěma tunami. Centrální banky tak už tradičně patří mezi největší nákupčí zlata na světě. ČNB tak měla ke konci března ve svých rezervách 1,144 milionu trojských uncí zlata, což tedy přibližně odpovídá 35,58 tunám. ČNB začala ve větší míře nakupovat zlato již v roce 2022, ke konci roku 2022 ho pak měla ve svých rezervách na 385.000 trojských uncí. Toto množství pak přibližně odpovídá 11,97 tunám tohoto drahého kovu.

Další podstatnou zprávou posledních dní je, že šestice největších bank a spořitelen v ČR vygenerovala v prvním čtvrtletí letošního roku celkový zisk ve výši 17,9 miliardy korun. O rok dříve to bylo 14,8 miliardy korun. Nynější nárůst je tedy více než pětinový. Což vyplývá ze zveřejněných výsledků bank. Za růstem zisku již tedy nestojí úrokové výnosy, ale zejména vyšší příjmy z poplatků a provizí. Největšímu bankovnímu domu provozujícímu činnost v ČR, tedy České spořitelně, tak za první tři měsíce letošního roku stoupl čistý zisk o 73,3 % na 5,7 miliardy korun, ČSOB stoupl čistý zisk o 14 % na 4,1 miliardy korun, Raiffeisenbank o 62 % na 1,4 miliardy korun, UniCredit Bank v ČR a Slovensko o 10 % na 2,6 miliardy korun a Monetě Money Bank zisk stoupl o 5,8 % na 1,3 miliardy korun. Naopak Komerční bance čistý zisk v prvním čtvrtletí letošního roku poklesl, a to o 21,3 % na 2,8 miliardy korun.

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 17. 5. 2024 oproti pátku 10. 5. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 5,16 % na hodnotu 5,15 %. Naopak hodnota 3M EURIBORu se za stejné období zvýšila, a to z úrovně 3,81 % na hodnotu 3,83 %.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu se podruhé v řadě opět dařilo. Hodnota indexu PX tak za celý minulý obchodní týden posílila o 0,7 % na závěrečných 1561,4 bodů. Nejvíce v minulém obchodním týdnu posílily akcie nápojářské společnosti Kofola, jež v minulém obchodním týdnu vzrostly o 2,52 % na konečných 282 korun za akcii. Naopak v minulém týdnu se nejvíce nedařilo společnosti Pilulka, jejíž akcie v minulém obchodním týdnu ztratily 1,67 % na konečných 177 korun za akcii. Česká měna v pátek minulého týdne okolo páté hodiny odpolední vzrostla vůči euru v porovnání se čtvrtečním závěrem o jeden haléř, a to na 24,70 korun za euro. K dolaru pak naše měna také posílila, a to o tři haléře. K páteční páté hodině odpolední se tak česká koruna obchodovala na hodnotě 22,71 korun za dolar.

Světové trhy

Světovým trhům se v minulém obchodním týdnu nebývale dobře dařilo. Tři nejznámější americké indexy tak v uplynulých dnech pokořily svá historická maxima a připsaly si tudíž další rekordy. Index S&P 500 si tedy za celý minulý obchodní týden připsal 1,54 % a ve čtvrtek tak poprvé v historii atakoval úroveň 5 324 bodů. Technologický index Nasdaq Composite si za celý minulý obchodní týden připsal do plusu 2,11 % a v úterý ráno tohoto týdne se přiblížil k hranici 16 820 bodů. Index Dow Jones si pak rekord připsal již v minulém týdnu, a to v pátek, kdy poprvé ve své velmi dlouhé historii pokořil magickou hranici 40 000 bodů. V pátek si připsal 1,24 %. Dále pak byla v minulém týdnu zveřejněna velice zajímavá statistika technologických společností (často nazývaných jako „Magnificent 7“) o jejich hospodářských výsledcích za první čtvrtletí tohoto roku. Těmito společnostmi jsou Apple, Amazon, Alphabet, Meta Platforms, Microsoft, Tesla a NVIDIA, které zaznamenaly meziroční nárůst zisků o výraznějších 48 %. Meta Platforms, Alphabet a Amazon dokonce překonaly očekávání trhu růstem svých tržeb o 27 %, 15 % a 13 %, což následně vedlo k meziročnímu nárůstu cen akcií těchto společností o 34 %, 25 % a 21 %. Naproti tomu například tržby společnosti Apple naopak klesly o 4 %. Společnost Tesla zaznamenala dokonce pokles tržeb o 9 %. Akcie Tesly tak následně po zveřejnění hospodaření za první kvartál klesly v průběhu dubna o citelných 30 %.

Centrální banky pak v posledních měsících vytvořily nový celosvětový rekord, jelikož nakoupily 290 tun zlata. V minulém roce ve stejném období to bylo přitom bylo “pouze” 228 tun. Nejvýraznějšími nákupčími žlutého kovu byly zejména Turecko, Čína a Indie či v neposlední řadě i naše země, která se v prvním kvartálu letošního roku umístila na již zmíněném pátém místě. Stabilně silná poptávka centrálních bank, ale i menších investorů a obchodníků tak dává jakýsi prostor pro další potenciální růst cen zlata i ve zbylých měsících letošního roku. Vysoká poptávka po zlatě pak cenu tohoto drahého kovu na začátku tohoto týdne dokonce vyšponovala na rekordní hodnoty, a to těsně pod 2450 dolarů za trojskou unci. Trh tedy očekával, že Fed již brzy začne snižovat základní úrokové sazby, jelikož míra inflace v USA dál polevuje. Dubnová hodnota spotřebitelských cen v USA totiž oproti březnu z meziročního srovnání klesla, a to o desetinu procenta na 3,4 %. Bitcoin se pak ke konci minulého týdne po více jak měsíci opět přehoupl přes magickou hranici 70 000 dolarů za BTC.