B.I.G. news - 20. února 2024

V minulém týdnu po zveřejnění dat od ČSÚ nás překvapila svou velice nízkou hodnotou inflace za leden. Ta se totiž snížila na úroveň 2,3 %, což bylo o 4,6 % méně než v prosinci. Lednová hodnota inflace je tedy nejníže od března 2021. Z meziměsíčního srovnání pak hodnota inflace v lednu vzrostla na 1,5 %. Vývoj lednových spotřebitelských cen v ČR tak byl z meziročního srovnání ovlivněn především zpomalením cenového růstu cen elektřiny, které v lednu zmírnily svůj růst na 13,3 % (ještě v prosinci totiž činil růst cen elektřiny velmi výrazných 142,4 %), také vodného na 10,9 % (růst cen vodného v prosinci činil 16,3 %) a v neposlední řadě také stočného na 10,5 % (u stočného růst v prosinci činil dokonce 26,9 %). I ceny v oddíle potravin a nealkoholických nápojů pomohly ke snížení lednové míry inflace. To zejména z důvodu, že prohloubily svůj meziroční cenový pokles z prosincového jednoho procenta, na již pětiprocentní propad v lednu.

České koruna po zveřejnění dat ohledně inflace od ČSÚ prolomila chvilkově hranici 25,50 korun za euro a byla tudíž k evropské měně na nejslabší úrovni za poslední dva roky. Byl to tak pro naši měnu nejslabší závěr od začátku března z roku 2022. Tehdy kurz koruny reagoval náhlým výrazným oslabením na rozpoutání války na Ukrajině. Přitom byl ale ještě začátkem letošního února kurz české koruny vůči euru přesně na pětadvaceti korunách. Naše měna by v dohledné době mohla oslabovat i nadále, jelikož ČNB započala snižování úrokových sazeb dříve, než některé z ostatních centrálních bank. Především pak právě oproti ECB a Fedu, které k tomuto započatému kroku zatím nepřistoupily.

Další podstatnou zprávou z minulého týdne je, že Evropská komise ve své nejnovější makroekonomické prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok. Růst ekonomiky naší země tak Evropská komise odhaduje na 1,1 %. S tím, že ještě nedávno Evropská komise očekávala v letošním roce růst české ekonomiky o 1,4 %. Evropská komise ale dokonce zhoršila výhled ekonomického růstu v letošním roce i samotné EU, a to na 0,9 %. S tím, že ještě do minulého týdne, ale přitom Evropská komise očekávala růst ekonomiky celé sedmadvacítky o 1,3 %. V minulém roce pak růst ekonomiky celé EU činil 0,5 %.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu opět poměrně dařilo. Index PX totiž v minulém obchodním týdnu vzrostl o 2,5 % na závěrečných 1489,4 bodů a navýšil tak svá dosavadní maxima z druhé poloviny roku 2008. Největší nárůst v minulém obchodním týdnu zaznamenala Komerční banka, jejíž akcie v minulém obchodním týdnu poskočily o výraznějších 6,94 % na konečných 847 korun za akcii. Naopak v minulém obchodním týdnu se nedařilo společnosti Pilulka, jejíž akcie si ze své hodnoty v minulém obchodním týdnu odepsaly 2 % na konečných 235 korun za akcii. Akciím společnosti ČEZ se v minulém obchodním týdnu již šestý týden v řadě nedařilo. Tato energetická společnost si tak ze své hodnoty v minulém obchodním týdnu odepsala přibližně jedno procento na konečných 822 korun za akcii.

Česká koruna ke konci minulého týdne k pátečním 17:00 uzavřela vůči euru na hodnotě 25,45 korun za euro. Vůči dolaru pak naše měna ke konci minulého týdne oslabila, a to na úroveň 23,63 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 16. 2. 2024 z minulého týdne oproti pátku 9. 2. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 6,20 % na hodnotu 6,10 %. Naopak hodnota 3M EURIBORu za stejné období vzrostla, a to z hodnoty 3,89 % na úroveň 3,93 %.

Světové trhy

Akciový index S&P 500 ke konci minulého obchodního týdne oslabil o 24,16 bodu, což odpovídá poklesu o 0,48 % na konečných na 5 005 bodů. Index Dow Jones v minulém obchodním týdnu oslabil o 145,13 bodu, což odpovídá snížení o 0,37 % na konečných 38 627 bodů. Zveřejnění dat v průběhu minulého týdne ohledně ekonomické kondice některých světových ekonomik ve čtvrtek ukázalo, že Japonsko a Velká Británie spadly ke konci loňského roku do recese s tím, že Japonsko přišlo o pomyslné třetí místo největší ekonomiky světa. Tím pádem tak tradičně velice silná ekonomika musela uvolnit třetím příčku největší ekonomice Evropy, a to Německu. V posledním čtvrtletí loňského roku se totiž Japonsko poměrně překvapivě propadlo do zmiňované recese. Hlavním důvodem ekonomického poklesu v zemi vycházejícího slunce tak byla především nebývale slabá domácí poptávka. Vyplývá to z údajů, které minulý týden zveřejnila právě japonská vláda. Tato zpráva je tak pro tuto jinak velmi silnou ekonomiku poměrně velkou ránou, která vyvolává velkou nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky (BoJ) ukončit letos uvolněnou měnovou politiku v zemi. Rozhodující ukazatel, tedy nominální HDP, tak v Japonsku v minulém roce vzrostl pouze o 5,7 %. Naproti tomu čerstvě třetí největší ekonomice světa, tedy Německu, pak v minulém roce nominální HDP vzrostlo o 6,3 %.

Ke konci minulého obchodního týdne v rámci akciových trhů poukázal nástroj společnosti CME, tzv. FedWatch, na téměř sedmdesáti procentní šanci, že by Fed na svém dalším měnově-politickém zasedání FOMC mohl stávající úroveň úrokových sazeb v USA již snížit alespoň o 25 bazických bodů. Ceny ropy v minulém týdnu vzrostly, a to především opět kvůli zvýšenému geopolitickému napětí na Blízkém východě. Futures na severomořskou ropu Brent si tak připsaly 61 centů a zakončily minulý obchodní týden na hodnotě 83,47 dolarů za barel ropy. Americká ropa WTI v minulém týdnu také vzrostla, a to o 1,16 dolaru na konečných 79,19 dolarů za barel ropy. Bitcoin minulý týden poprvé od roku 2021 na chvíli překonal svou hodnotou magickou hranici 50.000 dolarů za 1 BTC. Následně ale opět poklesl právě pod tuto zmíněnou psychologickou úroveň. Růstu bitcoinu totiž velice napomáhá očekávání, že by Fed měl v průběhu letoška začít snižovat úrokové sazby v USA. V průběhu minulého týdne tak investice do bitcoinu poprvé od listopadu 2021 překročily jeden bilion amerických dolarů. Spotové zlato v závěru minulého týdne posílilo o 0,4 %, a to na závěrečných 2 012,86 dolarů za trojskou unci.