B.I.G. news - 20. března

Od minulého týdne se v rámci měnově-politické a finanční scény nejen u nás, ale i celosvětově projednávalo zejména palčivé téma ohledně náhlé bankovní krize. Dle vyjádření vybraných špiček ČNB a některých nezávislých pozorovatelů a regulátorů by se ale velmi rychle v USA vyvolané bankovní „zemětřesení“ nemělo na naší bankovní scéně projevit. Minulý týden se mimo bankovní krizi začalo intenzivněji hovořit také o blížícím se měnově-politickém zasedání rady ČNB, které proběhne již příští týden 29. 3. a na kterém se bude hlasovat ohledně úrokových sazeb.

Bankovní krize, která propukla v USA, se přibližně v půlce minulého týdne nakonec přelila i do Evropy a druhá největší švýcarská banka Credit Suisse tak po stošedesátišesti letech během pár dní musela ukončit svou činnost. Akcie banky ve středu z minulého týdne na burze v Curychu spadly o téměř 30 %. Jedna akcie Credit Suisse se tak ve středu po 14. hodině odpolední prodávala za 1,60 švýcarského franku. Již před tímto bankovním kolapsem z minulého týdne se Credit Suisse finančně nedařilo již dva roky, a to i z důvodu mezinárodních aktivit, které častokrát i za poslední dobu nedopadly pozitivně. Banka se tak oproti svému novému majiteli Union Bank of Switzerland (UBS), který ji ke konci týdne ještě před pondělním otevřením trhů odkoupil v rekordním čase, a to prakticky během dvou dnů, pouštěla právě i do zmíněných přeshraničních aktivit. Ty pak uskutečňovala i díky fúzi s First Boston Corporation také právě v USA. Transakce za více než dvě miliardy dolarů, což je více než 45 miliard CZK, byla ke konci minulého týdne provedena formou výměny akcií, a to tak, že UBS za každou akcii Credit Suisse zaplatila 0,50 švýcarského franku svými akciemi. Tato prodejní cena byla výrazně pod páteční závěrečnou cenou na burze, která byla na hodnotě 1,86 švýcarského franku.

Pokud se týká jednotlivých vyjádření špiček ČNB, tak třeba dle viceguvernéra rady ČNB Fraita mají tuzemské bankovní domy velký polštář kapitálu a také zdroje, aby ustály i případný odliv klientských vkladů. Taková situace se ale nepředpokládá. Navíc dle viceguvernéra ČNB banky SVB ani Credit Suisse nejsou běžnými bankami, srovnatelnými s těmi v Česku – jejich problémy jsou specifické. „Jsem si zcela jist, že domácí banky nemají žádné podstatné finanční vazby na Credit Suisse v tom smyslu, že by si od této banky půjčovaly nebo k ní ukládaly peníze,“ řekl J. Frait a také dodal, že klienti našich bank tak tedy nemají důvod k obavám.

Libor Holub, ředitel sekce finanční stability ČNB, pro ČT zmínil, že, typ problémů, který vedl k problémům amerických bank nebo Credit Suisse, se v našich podmínkách nemůže opakovat už z toho důvodu, že naše banky mají tradiční model bankovního podnikání.

Renáta Kadlecová, výkonná ředitelka garančního systému finančního trhu, zmínila a tím i české klienty tuzemských bank uklidnila argumenty, že banky v ČR nemají expozice vůči americkým či švýcarským bankám a že se banky od 2008 řídí novými pravidly, aby právě efektivněji předcházely bankovním krizím. Tato pravidla tak zahrnují mj. i to, že banky musí mít povinné rezervy, a to pro případ ztrát, či v situaci, kdy by jejich hospodaření nebylo podle představ. Zmínila také, že banky od krize zrobustněly a potvrdila, že tuzemské banky jsou stabilní, že jsou v dobré kondici. Zmínila mimo jiné i to, že mají banky dostatečné rezervy, dostatečnou likviditu, a i poměrně vysoké zisky. Naznačila tak, že by se klienti bank v ČR neměli bankovní krize obávat.

Česká měna v reakci na bankovní krizi, která se přelila i do Evropy, konkrétně do Švýcarska, tak v půlce minulého týdně oslabila, a to přibližně o 30 haléřů. Tím pádem se naše domácí měna přibližně po šesti týdnech dostala zpět nad úroveň 24 korun za euro. Zmínil bych také pražskou burzu PX, která na kolaps některých zahraničních bank z důvodu nervozity minulý týden reagovala poklesem, a to nepřekvapivě hlavně kvůli bankovnímu sektoru. Největší pokles tak za minulý týden zaznamenaly akcie Erste bank, naproti tomu za minulý týden posílily zejména akcie skupiny ČEZ. Erste tak za celý týden kvůli globální nervozitě zaznamenala ztrátu 11,93 % na 713 korun za akcii. Komerční banka z důvodu bankovního kolapsu klesla prakticky o 5,6 % na 690,50 korun za akcii a Moneta Money bank pak minulý týden ztratila 1,54 % a klesla tak na 83 korun za akcii. Index PX si tak tedy za minulý týden odepsal 4,26 %, což byl pro pražský index největší propad od září minulého roku.

Minulý týden se v rámci inflace, která by měla za poslední měsíc být na vrcholu, řešily stále poměrně vysoké ceny potravin, a to konkrétně u základních potravin, jako jsou vejce, mouka, maso či mléko. Jako již od začátku roku se opět řešilo, kdo ceny spíše navyšuje, jestli prvovýrobci tedy zemědělci, obchodníci nebo koncoví prodejci. Všechny subjekty tak čeká další kontrola v řadě podpořena vládou prostřednictvím ministerstva zemědělství. Častokrát se za poslední dobu řešilo i to, jestli je a bylo adekvátně nastaveno zastropování cen energií, či se také hojně hovořilo ohledně eventuálního snížení DPH u potravin. Co se týče domácí spotřeby plynu, tak ta za poslední dobu klesla přibližně o 15 %. Cena evropského plynu od minulého týdne také výrazně poklesla, a to jak z důvodu končící topné sezóny v Evropě, tak i díky zmiňovaným obavám z možné bankovní krize.

Hodnota 3M PRIBORu k pátku 17. 3. oproti předchozímu pátku 10. 3. (7,20 %) poklesla o 0,1 % na úroveň 7,19 %.

Jak si minulý týden vedly světové trhy

Na začátku minulého týdne klesající akcie bank táhly Wall Street dolů, investoři se totiž obávali bankovní „nákazy“ od kolapsu Silicon Valley Bank (SVB). Obchodování na newyorském parketu bylo v pondělí velice volatilní. Index Nasdaq nakonec po pondělní seanci skončil v zelených číslech, jelikož některé sektory těžily z možné naděje, že by se Fed tento měsíc mohl rozhodnout pro nezvýšení úrokových sazeb. Další indexy ale uzavřely v červených číslech, Dow Jones tak klesl o 90,5 bodu neboli o 0,28 % na 31 819,14 bodů, S&P 500 ztratil 5,83 bodu neboli 0,15 % na 3 855,76 bodů a Nasdaq Composite přidal 49,96 bodu neboli 0,15 %. 

Pokleslé akcie amerických bank se během úterní seance relativně rychle navýšily. Některé banky, které jsou součástí indexu S&P 500 tak poměrně významně rostly, např. First Republic Bank vzrostla o 27 %, zatímco KeyCorp vyskočila přes 7 %. Mezi velkými americkými bankami, kam dle zdrojů klienti v průběhu minulého týdne přesunuli vklady, byla i společnost Citigroup, která v úterý získala téměř 6 %. Další banka Wells Fargo přidala 4,6 %. Ukazatel úvěrového rizika mezi bankami v eurozóně, což můžeme považovat jako jakousi předzvěst toho, co dramatického se událo ve středu, dosáhl minulý týden nejvyšší úrovně od poloviny července. V USA ratingová agentura Moody's snížila svůj výhled na americký bankovní systém ze stabilního na negativní, a to s odkazem na „rychlé zhoršení provozního prostředí“.

Americké akcie a rozšířené indexy ve středu uzavřely v červených číslech. Indexy Dow a S&P 500 tak uzavřely ve ztrátách, protože problémy v Credit Suisse opět oživily obavy z bankovní krize. Akcie Credit Suisse se totiž ve středu na curyšské burze propadly až o 30 procent, byť následně část velkých ztrát smazaly, ale i tak Credit Suisse ztratila během středeční seance přes 24 procent své hodnoty. Hlavním důvodem propadu akcií deváté největší banky na světě bylo vyjádření jejího největšího investora, kterým je Saudi National Bank (SNB), což je největší komerční banka v Saúdské Arábii. Ten konstatoval, již nemůže švýcarské bance poskytnout další finanční injekci. Problémy Credit Suisse tak zvýšily tlak na bankovní sektor, a to poté, co americké úřady ulevily investorům nouzovými opatřeními, aby zabránily globálnímu šíření paniky po krachu SVB a Signature Bank. Dow Jones klesl o 280,83 bodu neboli o 0,87 % na 31 874,57 bodů, S&P 500 ztratil 27,36 bodu nebo 0,70 % na 3 891,93 bodů. Velké americké banky včetně JP Morgan Chase & Co, Citigroup a Bank of America klesly, což stlačilo bankovní sektor indexu S&P 500 o 3,62 %.

Ve čtvrtek akcie banky Credit Suisse, která se pokoušela mimořádně rychle řešit problémy posledních dnů, paradoxně rostly, a to o desítky procent. Během čtvrteční seance tak akcie Credit Suisse rostly až o 40 % a zcela tak vymazaly středeční propady. Investoři totiž přivítali plán banky, která požádala o záchrannou injekci od švýcarské centrální banky. Od zmíněné SNB si nakonec Credit Suisse půjčila až 50 miliard švýcarských franků (což je přibližně 1,2 bilionu korun), aby mohla zvýšit svou likviditu. Poskytnutý úvěr švýcarské centrální banky (SNB) by měl být zajištěn aktivy banky. Banka dále uvedla, že hodlá nabídnout zpětný odkup deseti prioritních dluhových cenných papírů denominovaných v amerických dolarech za celkovou hodnotu až 2,5 miliardy dolarů a čtyř prioritních dluhových cenných papírů denominovaných v eurech v celkové hodnotě až 500 milionů euro. Americký index Dow Jones vzrostl o 371,98 bodu neboli o 1,17 % na 32 246,55 bodů, S&P 500 si připsal 68,35 bodu neboli 1,76 % na 3 960,28 bodů.

Překvapivá pozitivní nálada se ve čtvrtek přelévala i na většinu akciových burz v Evropě. Indexy pařížské burzy (CAC) a frankfurtské burzy (DAX) si chvilku po zahájení čtvrteční seance připisovaly okolo 1,5 % do plusu. Pozitivní sentiment se také projevil na pražském parketu, kde si finanční sektor indexu PX také začal připisovat velmi zajímavé zisky. Komerční banka tak ve čtvrtek přidala do plusu 2,5 %, Moneta Money bank 2,2 % a Erste 1,8 %.

Wall Street v pátek uzavřel v červených číslech, Dow Jones tak tedy klesl o 384,57 bodu neboli o 1,19 % na 31 861,98 bodů, S&P 500 ztratil 43,64 bodu neboli 1,10 % na 3 916,64 bodů a Nasdaq Composite klesl o 86,76 bodu neboli o 0,70 %. Všech 11 hlavních sektorů indexu S&P 500 páteční seanci zakončilo seanci v záporných hodnotách, což byla tečka za jedním z nejbouřlivějších obchodních týdnů minimálně od začátku letošního roku.

Minulý týden se zlato kvůli rozvíjející se krizi v bankovním sektoru obchodovalo v pásmu 1885 až 1993 dolarů za trojskou unci a bylo tak nejdražší za téměř dvanáct měsíců. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 21 969 až 27 513 dolarů za BTC.