Začněme v tuzemsku. Minulý týden se toho v rámci měnově-politické, ekonomické a finanční scény událo poměrně hodně. Jednak byla zveřejněna míra inflace za únor, která by měla svou nižší hodnotou předznamenat začátek snižujícího se trendu cen spotřebního koše. V souvislosti s inflací tak opět vyvstaly otázky, zda úrokové sazby zvýšit a eventuálně o kolik bazických bodů, či je ponechat na stávajících úrovních, tj. základní úrokovou sazbu na 7 % (2T repo sazba), lombardní na 8 % a diskontní na 6 %. Kvůli zmenšující se hodnotě inflace se ale také dokonce začalo spekulovat o tom, zda-li teď není ta správná doba, když inflace klesá, začít postupně úrokové sazby snižovat, aby se začalo ulevovat doposud přibrzděné ekonomice. Minulý týden se také v souvislosti s inflací i nadále hovořilo o vysokých cenách potravin, které jsou díky svým vyšponovaným cenám od začátku letošního roku prakticky největším překvapením indexu spotřebitelských cen.
Ke konci minulého týdne začala po delší růstové etapě ztrácet dech česká koruna vůči koši měn, která tak ve čtvrtek prolomila po poměrně dlouhé době úroveň 23,40 korun za euro a následně tak v závěru týdne dále oslabovala. Pokud by tedy česká koruna výrazně oslabovala v dohledné době i nadále, pak by její slabá hodnota mohla ceny dovážených komodit nezanedbatelně prodražovat a zvyšovat tak tzv. nákladovou inflaci, což by se mohlo projevit zejména u pohonných hmot. Zároveň by ale naopak slabší koruna mohla pomoci podpořit již delší dobu stagnující export. V rámci ČNB se mimo jiné vyřešila kauza ohledně prověrky A. Michla. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) guvernérovi ČNB Aleši Michlovi nakonec udělil osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné. Tím pádem by měla být celá kauza pravděpodobně vyřešena a nově zvolený prezident Pavel by tedy mohl brát celou záležitost za uzavřenou.
Co se týče samotné inflace, tak v únoru dle předpokládaných odhadů mírně klesla, s únorovou inflací tak nejspíš skutečně započal klesající trend spotřebitelských cen. Meziročně hodnota inflace totiž poklesla na 16,7 %, ve srovnání s lednem tak míra inflace zpomalila o 0,6 %. Pokles hodnoty inflace jsme zaznamenali i kvůli sníženým cenám energií, cena elektřiny tak zpomalila meziročně svůj růst na 32 %, a to oproti lednových 36,4 %. Cena plynu se v únoru meziročně snížila na 74,3 %, v lednu to bylo 87 %. Relativně stále vysokou hodnotu únorové inflace podporovaly hlavně vysoké ceny vodného o 16,3 % a stočného o 30,3 % či ceny tuhých paliv o 55,6 %. Cena tuhých paliv by se už ale po březnu do indexu spotřebitelských cen neměla tolik propisovat, a to hlavně díky končící topné sezóně.
Největším skokanem v rámci indexu spotřebitelských cen, jak již bylo zmíněno, byly meziročně výrazně navýšené ceny některých potravin. Ještě před minulým týdnem se tak tedy předpokládalo, že by potraviny svou cenou mohly ještě i v horizontu několika měsíců stále podporovat míru inflace na vyšších hodnotách. Dle posledního vyjádření ministra zemědělství Nekuly by se ale ceny potravin v dohledné době mohly začít snižovat, a to zejména z důvodu výrazně nižších cen energetických komodit oproti druhé polovině minulého roku. Dle ministerstva zemědělství začínají ceny zemědělských komodit výrazně klesat, ty by se tak měly propsat do cen výrobců i na pultech. Důvod zvýšených cen některých potravin si pak z části ministr zemědělství vysvětluje také zvýšenou prosincovou poptávkou, kdy si lidé po relativně dlouhých měsících „utaženějších opasků“ alespoň v prosinci v průběhu vánočních svátků chtěli dopřát některé potraviny i na úkor vyšší ceny, které někteří obchodníci pak ponechali i po ukončení svátků poměrně vysoko a zkusili tak, co zákazník ještě snese.
Hodnota 3M PRIBORu k pátku 10.3. oproti předchozímu pátku 3.3. zůstala na stejné úrovni, a to na hodnotě 7,20 %.
Index S&P 500 na začátku týdne uzavřel v mírném poklesu, jelikož výnosy amerických státních dluhopisů výrazněji vzrostly. Investoři se také připravovali na úterní proslov předsedy Fedu J. Powella a na report ohledně pracovních míst v USA za únor, který se zveřejňuje vždy první pátek v měsíci. Akciové tituly se v pondělí vzdaly zisků z předchozího týdne také z důvodu, co zveřejněná data ukázala, že nové objednávky na zboží vyrobené v USA v lednu klesly méně, než se očekávalo. Obchodníci a investoři na začátku minulého týdne předpokládali, že Fed v letošním roce zvýší úrokové sazby alespoň třikrát o 25 bazických bodů a že úrokové sazby do září vyvrcholí na úrovni 5,44 % ze současné hodnoty 4,67 %. V úterý americké akciové tituly uzavřely opět v červených číslech, a to hlavně z důvodu jestřábích komentářů předsedy Federálního rezervního systému J. Powella. Index Dow Jones tak ztratil 575 bodů neboli 1,7 % na 32 856,5 bodů, S&P 500 klesl o 62,1 bodu neboli o 1,5 % na 3 986,4 bodů a index Nasdaq Composite klesl o 145,4 bodů neboli o 1,3 %. Na dluhopisových trzích byly v úterý 10leté sazby v USA na 3,97 %. V úterý také vzrostla nejvíce ze všech akcií za celý týden farmaceutická společnost Rigel Pharma, a to o velice výrazných 19 %. Bylo to zejména z důvodu, že společnost vykázala EPS (zisk na akcii) ve 4. čtvrtletí ve výši 0,01 USD oproti očekávaným ztrátám ve výši 0,09 USD na akcii, zatímco tržby byly hlášeny na 51,3 milionu USD oproti očekávaným 36,52 milionu USD.
Index S&P 500 po středeční seanci uzavřel v zelených číslech, naproti tomu index Dow Jones ve středu poklesl, jelikož se investoři potýkali se smíšenými zprávami od předsedy Federálního rezervního systému J. Powella, který ve svém druhém proslovu před Kongresem Spojených států amerických opět potvrdil svůj náznak z úterního proslovu o vyšším a potenciálně rychlejším zvýšení úrokových sazeb, zároveň však poznamenal, že další rozhodnutí o eventuálním zvýšení úrokových sazeb Fedem závisí na ekonomických datech, která budou reportována ještě před březnovým zasedáním FOMC (Fed). Společnost Occidental Petroleum v úterý vzrostla o 2 % poté, co společnost Berkshire Hathaway Warrena Buffetta zvýšila svůj podíl v ropné společnosti na přibližných 22,2 %.
Ve čtvrtek tři hlavní akciové indexy na Wall Street uzavřely oproti středeční seanci níže, přičemž největší propady na trzích způsobily hlavně akcie bank. Investoři se ve čtvrtek také obávali, že páteční zpráva o pracovních místech v USA by mohla Fed podnítit k agresivnějšímu zvýšení úrokových sazeb. Index S&P 500 nakonec skončil propadem o 6,6 % a dosáhl nejnižší úrovně od poloviny října. Investoři tak tedy „prchli“ z finančního sektoru z důvodu, že poskytovatel půjček v technologickém průmyslu SVB Financial Group zahájil prodej akcií, aby podpořil svou rozvahu kvůli klesajícím vkladům od startupů, které bojují o své financování. Následně Nasdaq skončil v poklesu o více než 2 %, indexy S&P 500 a Dow ztratily téměř 2 %.
Akciové tituly a indexy v pátek zakončily obchodní týden v poklesu o více než 1 %. Investoři se totiž obávali o zdraví amerických bank právě po kolapsu významného věřitele technologického sektoru, banky SVB Financial Group, což prakticky zastínilo únorovou zprávu o pracovních místech v USA. Za minulý týden index S&P 500 ztratil 4,6 %, což bylo pro tento index největším týdenním procentuálním poklesem od září minulého roku. Dow Jones za týden klesl o 4,4 % a meziročně klesl o více než 3 %. Nasdaq minulý týden klesl o 4,7 %. Kalifornští bankovní regulátoři následně veřejnosti oznámili, že SVB Financial Group ukončila činnost, aby tím ochránili vklady u dalších bankovních institucí, jelikož kapitálová krize a následný krach SVB již započal globálně vyvíjet tlak na bankovní akcie. Ke konci minulého týdne tak v USA nastalo největší selhání bankovního systému od finanční krize z roku 2008/2009. V pátek navíc musel ukončit svou činnost i krypto půjčovatel Silvergate Capital, který tak činnost definitivně ukončil po obrovských ztrátách po kolapsu kryptoměnové burzy FTX. Dow Jones v pátek klesl o 345,22 bodu neboli o 1,07 % na 31 909,64 bodů, S&P 500 ztratil 56,73 bodů neboli 1,45 % na 3 861,59 bodů a Nasdaq Composite klesl o 199,47 bodů. Na začátku tohoto týdne bankovní kolaps pokračoval, kdy newyorské úřady oznámily, že se zhroutila i Signature Bank, jejíž rozvaha se skládala také z části aktiv založených na kryptoměnách.
Zlato se minulý týden obchodovalo v pásmu 1813 až 1880 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 22 563 až 19 624 dolarů za BTC.