B.I.G. news - 1. října 2024

Minulou středu proběhlo již šesté zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce, na kterém se bankovní rada rozhodla v poměru 6:1 pro snížení základní úrokové sazby o 0,25 %. Jen jeden člen bankovní rady ze sedmi nakonec hlasoval pro snížení sazeb o 0,5 %. Dle bankovní rady je ale stále velice podstatné nejen kvůli perzistenci vyšších cen v sektoru služeb, zejména v ubytovacích a stravovacích službách, mít měnovou politiku ČNB i nadále nastavenou spíše restriktivně a držet úrokové sazby na stále poměrně vyšších úrovních po delší dobu, než jak se mnohdy ještě před několika měsíci předpokládalo. To právě zejména z důvodu stále nezkrocené inflace, která se i nadále drží nad dvouprocentním inflačním cílem ČNB. Co se týče jádrové inflace, tak i ta se v posledních měsících drží svou hodnotou mírně nad očekáváním. Z důvodu srovnávací základny z minulého roku se pak míra inflace v jednotlivých měsících čtvrtého kvartálu tohoto roku může svou hodnotou přiblížit i ke třem procentům, dokonce může hodnota inflace tuto hranici v některém z následujících měsíců i mírně překonávat. Na začátku příštího roku se ale dá předpokládat, že se již míra inflace výrazněji sníží, a to následně opětovně ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB. V jehož blízkosti, maximálně pak v jeho tolerančním pásmu, by se měla hodnota inflace zdržovat i po většinu měsíců příštího roku. Na dalších dvou měnově-politických zasedáních bankovní rady ČNB, které do konce roku proběhnou, můžeme očekávat opětovné snížení úrokových sazeb. Jak bylo ale zmíněno, snížení sazeb nejspíš opět proběhne, ale úrokové sazby se budou na dalším zasedání budou snižovat spíše o 0,25 %. ČNB se tedy bude s větší pravděpodobností držet své restriktivní politiky i nadále, a to nejen z důvodu neukotvené inflace, ale i kvůli otazníku nad možným vyšším než předpokládaným růstem mezd. To by se následně mohlo projevit opětovným růstem spotřeby v naší zemi a odrazit i do dalšího potenciálního zvyšování spotřebitelských cen. Základní úroková sazba by se tak měla ke konci roku nacházet už okolo úrovně 3,75 %.

Další podstatnou zprávou posledních dní je, že dle zveřejněných dat od ČNB bankám a spořitelnám působících v ČR v prvním pololetí tohoto roku vzrostl meziročně čistý zisk o 4,25 miliardy korun, a to tím pádem o 8 % na 59,94 miliardy korun. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což činí nárůst z meziročního srovnání o 640 miliard korun. Zisk z finanční a provozní činnosti bankám a spořitelnám stoupl v prvním pololetí z meziročního srovnání o 2,2 miliardy korun na 125,1 miliardy korun. Co se týká úrokových výnosů, tak ty se jim zvýšily o 11,4 miliardy na 280,9 miliardy korun. Samotné výnosy z poplatků a provizí se bankám a spořitelnám zvýšily o 3,9 miliardy korun na 30,9 miliardy korun. Šest největších bank provozující svou činnost v ČR tedy platí ze svého nadměrného zisku z minulého roku daň neboli tzv. windfall tax. Stát v rámci této daně již od bank a spořitelen vybral přibližně 700 milionů korun. Předběžný odhad ale činil až 33 miliard korun. Banky a spořitelny provozující svou činnost v ČR pak budou tuto daň státu platit za tento i příští rok.

Pražská burza a kondice CZK

Pražská burza za celý minulý obchodní týden již podruhé po sobě posílila. Index PX si tak za celý minulý obchodní týden do zisku přičetl 1,4 % na závěrečných 1609,9 bodů. Nejvíc se za celý minulý obchodní týden dařilo společnosti Komerční banka, jejíž akcie si do zisku připsaly výraznějších 4,2 % na konečných 806,50 korun za akcii. Naopak nejvíce se za celý minulý obchodní týden nedařilo výrobci tabákových produktů Philip Morris, jehož akcie klesly o 0,92 % na konečných 15,160 korun za akcii. Česká koruna se v pátek odpoledne obchodovala za 25,16 korun za euro a za 22,51 korun za dolar. Kurz koruny se i v závěru týdne změnil pouze minimálně. K euru tak naše měna oslabila o dva haléře a k dolaru stagnovala.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 27. 9. 2024 oproti pátku 20. 9. 2024 z týdne předchozího se snížila z hodnoty 4,29 % na úroveň 4,19 %. I hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila, a to z hodnoty 3,43 % na úroveň 3,32 %.

Světové trhy

Akciovým trhů se za celý minulý obchodní týden poměrně dobře dařilo. Všechny tři hlavní americké akciové indexy tak zaznamenaly již třetí ziskový týden v řadě. Index S&P 500 si za celý minulý obchodní týden do zisku připsal 0,62 %, technologický index Nasdaq si přičetl 0,95 % a index Dow Jones pak za celý minulý obchodní týden vzrostl o 0,59 %. Index MSCI World také vzrostl, a to o 2,15 bodu neboli o 0,25 % konečných na 852,84 bodů a dosáhl tak v průběhu minulého pátku svého dosavadního rekordu. I evropskému indexu STOXX 600 se za celý minulý obchodní týden dařilo, jelikož tento evropský index ke konci minulého obchodního týdne také uzavřel na svém dosavadním maximu a skončil tedy oproti čtvrteční seanci o 0,5 % výše na konečných 528,08 bodech. Dalšího historického maxima jsme byli svědky v průběhu minulého obchodního týdne na trhu se stříbrem, jehož cena v minulém týdnu vzrostla na 32,71 dolarů za trojskou unci. To byla pro tento drahý kov nejvyšší úroveň od prosince roku 2012. Nová maxima vedle stříbra i nadále pokořuje i zlato, jelikož ke konci minulého obchodního týdne se cena spotového zlata dostala na hodnotu 2 643,88 dolarů za trojskou unci. Končící třetí kvartál tohoto roku je tím pádem pro tento drahý kov nejvýkonnějším kvartálem za více než osm let.

Ceny ropy ke konci minulého obchodního týdne v pátek vzrostly. Americká ropa WTI ke konci vzrostla o 51 centů a ustálila se na konečných 68,18 dolarech za barel. Severomořská ropa Brent pak ke konci minulého obchodního týdne také mírně posílila, a to o 38 centů na konečných 71,98 dolarů za barel. V průběhu minulého týdne ale ceny ropy naopak poklesly, jelikož investoři a obchodníci očekávali vyšší globální nabídky ropy díky čerstvému ekonomickému stimulu Číny. Čínská centrální banka totiž minulý týden snížila úrokové sazby v Číně. Sedmidenní repo sazba tak v Číně poklesla o 0,2 % na 1,50 %. Již v úterý minulého týdne tak centrální banka Číny veřejnosti oznámila, že hodlá zavést svá největší opatření na podporu hospodářského růstu v zemi od pandemie covidu. Cílem opatření je dostat čínskou ekonomiku z deflační stagnace a následně ji opět nasměrovat k vládnímu cíli, tedy k pětiprocentnímu růstu. Dle německých hospodářských institutů německou ekonomiku čeká v tomto roce další pokles. Dle těchto institutů totiž HDP Německa klesne o 0,1 %. Už v minulém roce největší ekonomika Evropy zaznamenala pokles o 0,3 %. Její výkon tak byl paradoxně nejslabší ze všech dvaceti zemí eurozóny. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 65 750 dolarů za BTC.